MachM

Vladimir
Příspěvky: 10
Registrován: 03 čer 2012, 22:43

Re: MachM

Příspěvek od Vladimir »

Zdravím spřízněného experimentátora.

Zkouším různé "home made substráty" a abraziva. Zkoušel jsem balzu, překližku, sklo a cuprextit. Nejlépe se mi osvědčila překližka. Rozmíchám abrazivo ( Cr2O3, Fe2O3, diamant atd.) s epoxidovou pryskyřicí a nanesu stěrkou na podklad. Po vytvrzení vybrousím. S vybroušením je ovšem problém protože zabrousit čímkoliv hrubším než je základní abrazivo znamená kontaminaci a brousit se zrnitosti 1u a méně je poněkud zdlouhavé. Překližka je lepší než balza v tom, že je tvrdší a vznikne menší radius na břitu. Radius na břitu se pod mikroskopem projeví jako tenoulinká světlá linka na konci při osvětlení dopadajíci kolmo na břit. Cílem pro mě je, aby linka byla co nejtenčí, to znamená mít radius co nejmenší.

Nezastávám teorii o prospěšnosti hrubších vodících drážek. Chtěl bych mít fazetku jako zrcadlo, i pod mikoskopem bez jediného škrábanečku. To je ale problém protože jediné zrnko z předchozího broušení dokáže nadělat ošklivé škrábance na jinak dokonalém povrchu fazetky. Nezbytností je dokonale očistit čepel což se mi bez ultrazvukové čističky nedaří dosáhnout. Při dostatečně malém zrnu dochází zřejmě k působení Van der Waalsových sil a omýt čepel vodou s jarem či jiným běžným detergentem je pro mě nemožné.

Pokud by měl nekdo dalši zájem, mám tyto pigmenty firmy Kremer:
Iron Oxide Red 110 M, light, No. : 48100, size = 0.09 um
Iron Oxide Red 130 B, No: 48150, size 0.22 um
Iron Oxide Red 160 M, No. : 48210, size = 0.4 um

a diamantový prášek 0.25 um ( není od fy Kremer )

Vladimír

Uživatelský avatar
valentin75
Donátor
Příspěvky: 437
Registrován: 04 dub 2011, 13:09

Re: MachM

Příspěvek od valentin75 »

Vladimir píše: ...Chtěl bych mít fazetku jako zrcadlo, i pod mikoskopem bez jediného škrábanečku...
Je na to nejaký špeciálny dôvod , alebo len čisto estetický ?

Takú britvu som mal len jednu , tuším prišla s DE alebo GB .

Ale čo sa týka oholenia , tak najlepšie a najhladšie bolo s britvou ktorá pod lupou vyzerala ako keby
skončila na kameni 500-600 . Ako bola brúsená sa už nedozviem,lebo chlapík už nežije.
Od vtedy ma vzhľad britu netrápi ,pre mňa je najdôležitejšie oholenie .

Vladimir
Příspěvky: 10
Registrován: 03 čer 2012, 22:43

Re: MachM

Příspěvek od Vladimir »

valentin75 píše: Je na to nejaký špeciálny dôvod , alebo len čisto estetický ?
Zadný specialní důvod pro to není. Přišlo mi, že by to mělo být bez škrábanců, že to tak bude lepší. Nyní už na škrábance tolik nehledím.
valentin75 píše: Ale čo sa týka oholenia , tak najlepšie a najhladšie bolo s britvou ktorá pod lupou vyzerala ako keby
skončila na kameni 500-600 . Ako bola brúsená sa už nedozviem,lebo chlapík už nežije.
Od vtedy ma vzhľad britu netrápi ,pre mňa je najdôležitejšie oholenie .
Nepodařilo se mi ještě nabrousit břitvu tak abych se mohl holit "tak bezstarostně" po směru i proti směru růstu jako s žiletkou ve strojku Mercur slant 37C.

MachM
Příspěvky: 30
Registrován: 02 úno 2015, 18:56

Re: MachM

Příspěvek od MachM »

Zdravim dalsi hledace Svateho gralu 8-)

Puvodne jsem take chtel zcela hladkou fazetku prosteho klinoveho tvaru, ale po po procteni zkusenosti z tohoto fora (viz prave napr Valentin75) jsem zapremyslel jak by to mohlo fungovat a zatim se drzim zminovane teorie. Az vypiluju tuhle technologii tak ale prosty klin urcite vyzkousim, uz jen pro srovnani. Jinak jak se Tobe chova britva pri holeni? Jak jsem zminoval, dosud jsem se ve srovnani s aktualnim stavem holil polenem, takze mi spadla celist (nikoli uriznuta) jak snadno se hleda idealni uhel - behem par tahu jsem mel jasno. Vzhledem k pouzite zrnitosti a technologii bychom mohli byt radove na podobne urovni ostrosti -> jak klouze po kuzi? Nema tendenci se zastavovat? Nedrazdi kuzi? Nejake zvlastnosti? Bez primeho srovnani na jedne kuzi holene jednou rukou to nebude zrovna relevantni srovnani, ale aspon neco. Jinak nemas nejake snimky z mikroskopu? Ted jsem dost vyrazne omezen, jelikoz mi dnes odesel telefon (nahradni ma jen 2 MPx) a fotak ma prilis velky objektiv na okular staveny na zornici lidskeho oka. Lze to obejit odmontovanim drzaku okularu a nastavenim optickeho zoomu fotaku nadoraz, ale pritom se prasi do optiky, coz nesu dost nelibe. Kdyz to ale bude stat za to tak neco blysknu.

Konvencni substraty jsem zvazoval, ale pro tvorbu hluboke textury a tedy pro muj ucel mi prijdou nevhodne

O klasickych abrazivech jsem premyslel, davaji dobre vysledky a proto se taky normalne pouzivaji. Pokud ale chci dokonale vyhlazeny povrch (byt na vlnite fazetce), nemuzu z principu pouzit abrazivo tvrdsi nez je obrobek (tvrdost cepele odhaduji na 7 - 7.5 Mohse), jelikoz hrany jakkoli malych zrn zanechaji ryhy. Zminovany oxid zelezity je myslim dobra cesta. Sel jsem mnohem dale a dorazil az k sadre, kterou zatim pouzivam jako zakladni substrat (tvrdost 1.5 Mohs). Hlavnim duvodem je nizka soudrznost castic, tedy snadne uvolnovani smesneho abraziva, tudiz nizsi oter vrcholku Karpat pri prisati. I samotna sadra dava jakes-takes vysledky, rychlost uberu pri pouziti jako samotneho abraziva je ale nepouzitelna. Navic trpi velkou nectnosti - jakmile se cepel prisaje a rychlost neni minimalni, zacne piskat, coz bude mit logicky velmi negativni vliv, takze rychlost je velmi omezena. Zatim to do jiste miry kompenzuji pouzitim oleje pro mazani kluznych ploch CNC. Uvazuju o pridani tuheho maziva (grafit atp), ale obavam se ze zanese vrypy, ktere prave chci vylestit i zevnitr.

Jako brusivo pouzivam pigment chromovou zelen. U tohoto pigmentu se jednak pouziva zrnitost kolem 1 um a potom pro pigmenty se pokud vim suroviny melou v kulovych mlynech, takze jsou castice reletivne ohlazene, tudiz sice je rychlost uberu snizena, ale ve prospech nizsi drsnosti. Spise nez o triskove obrabeni tedy jde o omilani.
Jako pridavne abrazivum pouzivam plavenou kridu (tvrdost 3 dle Mohse). Tvori velmi hlubokou texturu pri vynikajicim vyhlazeni, nejspis diky promenne zrnitosti, radove 1 - 10 um.

Jako finalni abrazivum pro tvorbu pomocne fazetky a britu pouzivam oxid zinecnaty (ano, je to ta blba vec kterou se maluji zdi). Tvrdost dle Mohse 4, coz povazuju za optimalni kompromis, sesterecna krystalicka mrizka, castice kolem 1um, coz opet povazuji za optimalni kompromis rychlosti uberu a jemnosti britu. Jinak co si matne vybavuji, pozor na jakekoli prasky pod 800nm, chovaji se stejne jako slovutny azbest temer nezavisle na chemickem slozeni.

Co se tyka rezidualnich castic z predchoziho brouseni, taky s tim mam problem. Zacal jsem substraty ihned po ukonceni brouseni balit do sacku kvuli prachu a priste zkusim dvou az trifazovy oplach cepele se stetci. S Van der Waalsovymi silami si taky moc nevim rady, nenasel by se nekdo znaly chemicke cesty k jejich omezeni? Instinkt mi rika ze by mohl fungovat cpavek, ale logicke oduvodneni pro to nemam. Ultrazvukovou cisticku jednak nemam a stejne bych se obaval poskozeni britu kavitaci a viricimi casticemi abraziva. Jeste me napada ubrousek na bryle z jakychsi mikrovlaken, ten by mohl teoreticky fungovat. Ovsem chtelo by to sehnat latku z ktere se dela, jelikoz by se nakup jednotlivych kousku asi dost prodrazil.

Jinak prakticky duvod pro vylesteni fazetky je omezeni vlivu koroze. Vylesteny povrch je nekolikrat odolnejsi nez nevyhlazeny. A potom ze zvlnene fazetky rovny brit udelat nejde, proto pouzivam sekundadni fazetku, ktera je uz je prakticky rovna.

Edit: sadra ma jeste jednu zasadni vyhodu - neni treba ji rovnat smirkem (ani to moc nejde, okamzite jej zanese diky zbytkove vlhkosti). Staci vzit skutecne rovny a hladky, dostatecne silny kus kovu (aby se neprohybal alespon 2 mm) s hranou a jednoduse seskrabat povrch do roviny - stridat podel, kolmo, krizem a za chvili je skvela rovina bez jakychkoli castic nezadouciho abraziva. Zbytkova nerovnost se temer ihned zanese casticemi z oteru.