Pyramidy
Re: Pyramidy
Sakra..takový nádherný, skoro se dá říct až Cimrmanovský téma....jak se nám rozkošatilo
Nastal čas, kdy nové nevyhovující je nahrazováno starým osvědčeným.
Re: Pyramidy
Zdravím po dovolené, vidím, že nám diskuze pěkně rozkvetla 
Mám tu důkaz takřka vědecký o tom, že za úplňku je měsíční svit nepolarizovaným zářením - následuje úryvek z knihy Polarized light in animal vision: polarization patterns in nature od autorů Gábor Horváth, Dezsö Varjú:
Mám tu důkaz takřka vědecký o tom, že za úplňku je měsíční svit nepolarizovaným zářením - následuje úryvek z knihy Polarized light in animal vision: polarization patterns in nature od autorů Gábor Horváth, Dezsö Varjú:
Viz zdroj na Google BooksMoonlight has nearly the same spectral composition as sunlight, but with a shift somewhat toward the red (Kopal 1969). While the sunlight is always unpolarized, the moonlight is slightly partially linearly polarized, and at full moon it is unpolarized (Pellicori 1971).
Měsíční svit má takřka totožné složení spektra jako sluneční záření, je však mírně posunuto směrem k červené (Kopal 1969). Zatímco sluneční světlo je vždy nepolarizované, měsíční svit je mírně částečně lineárně polarizováno a za úplňku je nepolarizováno (Pellicori 1971).
Re: Pyramidy
A co to vzít z gruntu - vykašlat se na měsíc a použít klasickou žárovku a polarizák z foťáku? Já bych na to klidně dvě z těch 25 poděděných břitev "obětoval", pokud se najde někdo, kdo je bude schopen kvalifikovaně nabrousit (v shave-ready stavu je mám jen 3).jan03 píše:Já vám do toho nechci kecat, ale co místo teoretických dišputací udělat rovnou pocitový pokus a "obětovat" nějakou břitvu na oltář vědy?
Tj. ten, kdo by se tomu uvolil, by nabrousil a připravil na holení třeba např. 4 břitvy, aby holily stejně, a pak po prvním oholení dal dvě z nich přes noc na měsíček, dvě do temné komory a druhý den se s nimi zase oholil, jestli pocítí nějaký rozdíl.
Edit: i čtyři
Re: Pyramidy
Dovolim si poznamenat, ze moje britvy "preziji" vicero oholeni, a ze me vousy pro ne s velkou pravdepodobnosti predstavuji ponekud narocnejsi mechanicke namahani nez mesicni svetlo (polarizovane ci nikoliv).maslo píše: A co to vzít z gruntu - vykašlat se na měsíc a použít klasickou žárovku a polarizák z foťáku? Já bych na to klidně dvě z těch 25 poděděných břitev "obětoval", pokud se najde někdo, kdo je bude schopen kvalifikovaně nabrousit (v shave-ready stavu je mám jen 3).
Edit: i čtyři
Re: Pyramidy
Zdravím pánové,
myslel jsem, že se o břitvách všechno dovím aniž bych musel mít nutkání zasahovat do diskuzí,avšak tento příspěvek mi vyvolal velký usměv na rtech, jelikož jsem se jím nedávno zabýval s několika učenými hlavami u nás na fakultě a za jejich pomoc a informací mě podaných učenci většími než li já že broušení v pyramidě možné je.Sám se to nikdy, abych se přiznal nezkoušel,ale abych se dostal k jádru pudla tedy principu broušení žiletek je to poměrně, abych to dost zjednoduššil pochopitelná věc.
V postavené pyramidě z tvrdého materiálu (tvrdší kartony lépe plexiskla, atd..) o určitých rozměrech(zdroje vždy říkají jiné, ale bývají to různé násobky jmenovaných rozměrů), která je tuším otočena na sever a otevřena v 1/3 severní stěny vzniká uvnitř určité magnetické pole které tupou žiletku brousí.Tolik k teoriím a v praxi by se mělo dít toto zjednodušeně.Broušení vypadá prostě tak, že magnetické pole jakoby uzavřené se snaží vytahovat deformované kationty železa do původní roviny břitu.(Proč ne střelka kompasu je též přitahována magnetickým polem není samozřejmě ostrá)a tak žiletky brousí, vím je to dost laicky řečeno, ale jako obrázek pro udělání vlastního názoru to stačí.Navíc tak učeně jak mi to bylo vysvětlováno to zatím stále sám nedovedu vyjádřit.
Než daný článek odsoudíte musím říct na opravdu velkou obhajobu dvě věci. Míra ostrosti je subjektivní to zaprvé a za druhé v době opravdových senzací tedy samotné propagace téhle nadpřirozené pyramidy se žiletky tuším ještě samotným laserem nebrousily jako dnes, proto byl možná rozdíl "rozpoznatelný", ale dnes by ten pokus byl již úplně bezpředmětný.
S pozdravem pro všechny břitevníky
Simmi
myslel jsem, že se o břitvách všechno dovím aniž bych musel mít nutkání zasahovat do diskuzí,avšak tento příspěvek mi vyvolal velký usměv na rtech, jelikož jsem se jím nedávno zabýval s několika učenými hlavami u nás na fakultě a za jejich pomoc a informací mě podaných učenci většími než li já že broušení v pyramidě možné je.Sám se to nikdy, abych se přiznal nezkoušel,ale abych se dostal k jádru pudla tedy principu broušení žiletek je to poměrně, abych to dost zjednoduššil pochopitelná věc.
V postavené pyramidě z tvrdého materiálu (tvrdší kartony lépe plexiskla, atd..) o určitých rozměrech(zdroje vždy říkají jiné, ale bývají to různé násobky jmenovaných rozměrů), která je tuším otočena na sever a otevřena v 1/3 severní stěny vzniká uvnitř určité magnetické pole které tupou žiletku brousí.Tolik k teoriím a v praxi by se mělo dít toto zjednodušeně.Broušení vypadá prostě tak, že magnetické pole jakoby uzavřené se snaží vytahovat deformované kationty železa do původní roviny břitu.(Proč ne střelka kompasu je též přitahována magnetickým polem není samozřejmě ostrá)a tak žiletky brousí, vím je to dost laicky řečeno, ale jako obrázek pro udělání vlastního názoru to stačí.Navíc tak učeně jak mi to bylo vysvětlováno to zatím stále sám nedovedu vyjádřit.
Než daný článek odsoudíte musím říct na opravdu velkou obhajobu dvě věci. Míra ostrosti je subjektivní to zaprvé a za druhé v době opravdových senzací tedy samotné propagace téhle nadpřirozené pyramidy se žiletky tuším ještě samotným laserem nebrousily jako dnes, proto byl možná rozdíl "rozpoznatelný", ale dnes by ten pokus byl již úplně bezpředmětný.
S pozdravem pro všechny břitevníky
Simmi
Re: Pyramidy
Ahoj Simmi,
vítám tě mezi přáteli nástrojů nejostřejších - Břitev.
Jsem rád, že jsi zde přidal svůj názor a též své poznatky kolem tohoto víc než zajímavého jevu.
Protože dnes už máme možnost porovnávat různá stádia a úrovně ostrosti pod mikroskopem, tak by bylo hodně zajímavé sledovat změnu ostrosti a a ostří působením pyramidy, pod mikroskopem. Měl jsem možnost vidět ostří stařičké žiletky (nepoužité) pod mikroskopem a kupodivu si nezadá s moderně broušenou žiletkou. Některé dokonce předčí svým ostřím modernu. Rozdíl mi spíše připadal v použitém materiálu, kdy dnešní materiály mají větší odolnost proti mechanickému opotřebení než v samotném broušení. Laser broušení je pohodlnější finiš než mechanické a proto tolik upřednostňované.
Přeji Ti stále dobré ostří a vždy pevnou ruku.
Zdravím, Petr.
vítám tě mezi přáteli nástrojů nejostřejších - Břitev.
Jsem rád, že jsi zde přidal svůj názor a též své poznatky kolem tohoto víc než zajímavého jevu.
Protože dnes už máme možnost porovnávat různá stádia a úrovně ostrosti pod mikroskopem, tak by bylo hodně zajímavé sledovat změnu ostrosti a a ostří působením pyramidy, pod mikroskopem. Měl jsem možnost vidět ostří stařičké žiletky (nepoužité) pod mikroskopem a kupodivu si nezadá s moderně broušenou žiletkou. Některé dokonce předčí svým ostřím modernu. Rozdíl mi spíše připadal v použitém materiálu, kdy dnešní materiály mají větší odolnost proti mechanickému opotřebení než v samotném broušení. Laser broušení je pohodlnější finiš než mechanické a proto tolik upřednostňované.
Přeji Ti stále dobré ostří a vždy pevnou ruku.
Zdravím, Petr.
Břitva je jako život - dokud máš pevnou ruku, nemusíš mít obavy.
Re: Pyramidy
Vážený PetřeS,
děkuji za uvítání na tomto unikátním fóru.Bohužel co se pozorování týče musím tě bohužel zklamat tento jev by měl být pozorovatelný jedině na mikroskopech s obrovskými zvětšeními,které se tedy vyskytují jen na pracovištích kontroly materiálu nebo výzkumných stanicích, aby jsi měl možnost spatřit vyložené změny ve struktuře samotného materiálu tedy deformaci a pohyb jednotlivých zrn, (ať již martenzitu,bainitu či perlitu,atd..).takže takové to domácí pokoukáníčko by stalo i pár statisíců možná i nějaký ten či spíše ten milion.
děkuji za uvítání na tomto unikátním fóru.Bohužel co se pozorování týče musím tě bohužel zklamat tento jev by měl být pozorovatelný jedině na mikroskopech s obrovskými zvětšeními,které se tedy vyskytují jen na pracovištích kontroly materiálu nebo výzkumných stanicích, aby jsi měl možnost spatřit vyložené změny ve struktuře samotného materiálu tedy deformaci a pohyb jednotlivých zrn, (ať již martenzitu,bainitu či perlitu,atd..).takže takové to domácí pokoukáníčko by stalo i pár statisíců možná i nějaký ten či spíše ten milion.
Re: Pyramidy
Tak takové zvětšení si nedovedu vůbec představit a už vůbec si nedovedu představit jaký by to mělo vliv na moje broušení.
Vždyť i současné mikroskopové zvětšení už je na hranici ručního zpracovávání ostrosti.
Je dobré stát nohama pevně na zemi.
Jen by mně zajímalo jak takové neznatelné změny v ostrosti lze subjektivně posoudit při holení, když pro změnu ostrosti musím udělat pro mně viditelné změny na břitu. Přitom některé úbytky ostrosti jsou málem nepoznatelné pro uživatele.
Volně řečeno - jak poznám že se zlepšila ostrost žiletky když změna je tak prťavá?
Díky a zdravím, Petr.
Vždyť i současné mikroskopové zvětšení už je na hranici ručního zpracovávání ostrosti.
Je dobré stát nohama pevně na zemi.
Jen by mně zajímalo jak takové neznatelné změny v ostrosti lze subjektivně posoudit při holení, když pro změnu ostrosti musím udělat pro mně viditelné změny na břitu. Přitom některé úbytky ostrosti jsou málem nepoznatelné pro uživatele.
Volně řečeno - jak poznám že se zlepšila ostrost žiletky když změna je tak prťavá?
Díky a zdravím, Petr.
Břitva je jako život - dokud máš pevnou ruku, nemusíš mít obavy.
Re: Pyramidy
Ahoj Simmi,
Nedá mi to nereagovat. "Samobroušení" v pyramidě co popisuješ odpovídá zhruba patentu č. 91304 Karla Drbala podaného roku 1949 v Praze (platnost až od 1952). Já si myslím, že to nefunguje. Ideální by bylo kdyby se vyjádřil někdo kovaný v teorii elektromagnetického pole, možná by mu pomohla součinnost někoho z oblasti metalurgie (struktura tepelně zpracovaných ocelí a jejich elektromagnetické vlastnosti).
Moje argumentace:
1. Pyramida z kartonů, plexiskla, dřeva – všechno jsou diamagnetika a různě kvalitní dielektrika (čislé dřevo dobré dielektrikum, plexi, papír dost bídná, ale jsou). Jak známo diamagnetika nemají moc velký vliv na magnetické pole, trochu ho zeslabují. Takže těžko bude taková pyramida usměrňovat silové působení magnetického pole Země a tím pádem zlepšovat jeho působení na ostří. Mnohem větší vliv na magnetické pole bude mít samotná břitva (nebo žiletka) protože ocel v martenzitické struktuře (kalení) je feromagnetická (včetně většiny legovaných, které jsou nemagnetické pouze jako austenitické, což umožňují tyto legující prvky: Ni, Mn, N a naopak znesnadňuje Cr, Mo, Si, Ti). Vliv samotné břitvy bude tak velký, že vliv pyramidy bude zanedbatelný.
2. Pyramida bude mít vliv na elektrické pole Země (složena z dielektrik), to ale nemá svoje póly jako magnetické pole Země. Kladný náboj má ionosférá, záporný povrch Země. Takže by mělo být jedno v jakém směru je ostří natočeno vzhledem k magnetickým pólům Země (to je zmíněno v patentu č. 91304 a zdůrazněno, že ostří musí směřovat vždy na stejnou světovou stranu při všech pokusech o nabroušení).
3. Co se stane když břitvu (vodivý předmět, elektroneutrální – kladný / záporný náboj v rovnováze) umístíme do elektrického pole (třeba Země) a bude obklopená vzduchem (dielektrikum)? Volné nosiče náboje se v břitvě rozmístí tak, že se elektrony přesunou směrem k ionosféře (kladný náboj) a směrem k povrchu země zůstane více protonů tj. kladný náboj. Uvnitř břitvy vznikne („obranné“) elektrické pole, o stejné intenzitě jakou na něj působí vnější elektrické pole akorát má opačnou orientaci a tak se navzájem vyruší tj. uvnitř břitvy bude nulová ele. intenzita. Takže asi nic nebude formovat ostří. Když si vzpomeneme na fyzikální pokusy ze základní školy tak magnetické působení se vždy demonstrovalo na kovovových pilinách (natočení pilin ve směru siločar). Působení elektrického pole ale tak nejde demonstrovat, kovové piliny v elektrickém poli nic nedělají a demonstruje se to na jemných dřevěných pilinách a nebo drobných kouskách papíru (dielektrika), které se v elektrickém poli natáčejí. Dielektrika nemají volné nosiče náboje a tak uvnitř nevznikne tak silné elektrické pole, jen se natočí dipóly podle vnějšího ele. pole, ale to nestačí na vyrušení vnějšího pole a tak se pidi předmět natočí.
4. No a jak se změní situace když břitvu dáme do jehlanu z dielektrika (pyramidy)? Elektrické pole v okolí břitvy se změní (i intenzita) a podle toho si břitva změní i svoje „obranné“ vnitřní ele. pole a silové působení na ní se nezmění.
5. Jediné čemu se dá věřit je vliv magnetického pole na břit nezávisle na pyramidě z dielektrika, ale magnetické pole Země je podle mě slabé na to aby ho třeba narovnalo po tom co se trochu ohne, to spíš zapracuje paměť materiálu. Asi by se dalo použít silnější magnetické pole elektromagnetu (nebo jejich soustavou), ale mam pocit, že by to bylo složitější než řemen a nejspíš i protkané spoustou problémů.
6. Sice jsem viděl zmínky o tom, že je možné brousit (tvarovat) feromagnetické předměty silným magnetickým polem, ale nevím o tom, že by to někdo používal v praxi. Pocitově tuším, že upnutá břitva ostřím k hodně silnému magnetu by musela být upnutá tak velkou silou až by byla zničena. A asi to ani nebude moc ekonomicky výhodný.
Nedá mi to nereagovat. "Samobroušení" v pyramidě co popisuješ odpovídá zhruba patentu č. 91304 Karla Drbala podaného roku 1949 v Praze (platnost až od 1952). Já si myslím, že to nefunguje. Ideální by bylo kdyby se vyjádřil někdo kovaný v teorii elektromagnetického pole, možná by mu pomohla součinnost někoho z oblasti metalurgie (struktura tepelně zpracovaných ocelí a jejich elektromagnetické vlastnosti).
Moje argumentace:
1. Pyramida z kartonů, plexiskla, dřeva – všechno jsou diamagnetika a různě kvalitní dielektrika (čislé dřevo dobré dielektrikum, plexi, papír dost bídná, ale jsou). Jak známo diamagnetika nemají moc velký vliv na magnetické pole, trochu ho zeslabují. Takže těžko bude taková pyramida usměrňovat silové působení magnetického pole Země a tím pádem zlepšovat jeho působení na ostří. Mnohem větší vliv na magnetické pole bude mít samotná břitva (nebo žiletka) protože ocel v martenzitické struktuře (kalení) je feromagnetická (včetně většiny legovaných, které jsou nemagnetické pouze jako austenitické, což umožňují tyto legující prvky: Ni, Mn, N a naopak znesnadňuje Cr, Mo, Si, Ti). Vliv samotné břitvy bude tak velký, že vliv pyramidy bude zanedbatelný.
2. Pyramida bude mít vliv na elektrické pole Země (složena z dielektrik), to ale nemá svoje póly jako magnetické pole Země. Kladný náboj má ionosférá, záporný povrch Země. Takže by mělo být jedno v jakém směru je ostří natočeno vzhledem k magnetickým pólům Země (to je zmíněno v patentu č. 91304 a zdůrazněno, že ostří musí směřovat vždy na stejnou světovou stranu při všech pokusech o nabroušení).
3. Co se stane když břitvu (vodivý předmět, elektroneutrální – kladný / záporný náboj v rovnováze) umístíme do elektrického pole (třeba Země) a bude obklopená vzduchem (dielektrikum)? Volné nosiče náboje se v břitvě rozmístí tak, že se elektrony přesunou směrem k ionosféře (kladný náboj) a směrem k povrchu země zůstane více protonů tj. kladný náboj. Uvnitř břitvy vznikne („obranné“
) elektrické pole, o stejné intenzitě jakou na něj působí vnější elektrické pole akorát má opačnou orientaci a tak se navzájem vyruší tj. uvnitř břitvy bude nulová ele. intenzita. Takže asi nic nebude formovat ostří. Když si vzpomeneme na fyzikální pokusy ze základní školy tak magnetické působení se vždy demonstrovalo na kovovových pilinách (natočení pilin ve směru siločar). Působení elektrického pole ale tak nejde demonstrovat, kovové piliny v elektrickém poli nic nedělají a demonstruje se to na jemných dřevěných pilinách a nebo drobných kouskách papíru (dielektrika), které se v elektrickém poli natáčejí. Dielektrika nemají volné nosiče náboje a tak uvnitř nevznikne tak silné elektrické pole, jen se natočí dipóly podle vnějšího ele. pole, ale to nestačí na vyrušení vnějšího pole a tak se pidi předmět natočí.4. No a jak se změní situace když břitvu dáme do jehlanu z dielektrika (pyramidy)? Elektrické pole v okolí břitvy se změní (i intenzita) a podle toho si břitva změní i svoje „obranné“ vnitřní ele. pole a silové působení na ní se nezmění.
5. Jediné čemu se dá věřit je vliv magnetického pole na břit nezávisle na pyramidě z dielektrika, ale magnetické pole Země je podle mě slabé na to aby ho třeba narovnalo po tom co se trochu ohne, to spíš zapracuje paměť materiálu. Asi by se dalo použít silnější magnetické pole elektromagnetu (nebo jejich soustavou), ale mam pocit, že by to bylo složitější než řemen a nejspíš i protkané spoustou problémů.
6. Sice jsem viděl zmínky o tom, že je možné brousit (tvarovat) feromagnetické předměty silným magnetickým polem, ale nevím o tom, že by to někdo používal v praxi. Pocitově tuším, že upnutá břitva ostřím k hodně silnému magnetu by musela být upnutá tak velkou silou až by byla zničena. A asi to ani nebude moc ekonomicky výhodný.
Re: Pyramidy
Též tě zdravím Arte,
vidím že tvoje znalosti fyziky jsou větší než mé a bohužel ti nedovedu adekvátně oponovat, avšak navedl jsi mě k jinčímu smyslu možného broušení a to je tvarová pamět materiálu což by byl možný jev, který by funkčnost vysvětloval a tak i samozřejmě pro potěchu PetraS přikládám link na obrázek z jedné z mých semestrálních prací.
http://imageshack.us/photo/my-images/70 ... prava.jpg/
je zde podélný řez ocelí 11 373.1(obyčejná konstrukční ocel) kde jsou krásně vidět zrna jednotlivých substruktur dle diagramu FE-FE3C (bohužel jsi již nepamatuju míru zvětšení samotného mikroskopu)
zelená linie je vytvoření ostří pomocí mechanického broušení (je zde vidět, že zrna zůstávají v celku ) a tvoří hrbolatou rovinu
(pominu-li materiál takto by nějak měl vypadat břitva v daném zvětšení jen zrna by měla vypadat krapet odlišně hlavně svým složením FE vs C a jejich konečného tvaru)
a červená linie je vybroušení laserem , laser bere zrna kovu hlava nehlava .Což je například problém znovu nabroušení laserem broušených ostří- obrovský úběr materiálu
v červeném kroužku je nádherně vidět přímé rozpůlení zrna laserem
pamět kovů se snaží jednotlivá zrna zase zcelovat avšak když z půlky zrna půlka chybí co s tím nadělá jediné co může dělat je jednotlivě natáčet zrna v rámci pohybu dislokací v atomové mřížce ale to bych zabíhal až moc do chemie že bych sám pak dělal chyby ve vysvětlování.(nejsem v tom až tak kovaný)
co se týče fyziky v probíhající pyramidě je mi to stále záhadou jak to s těmi polemi vlastně je, ale tuším že samotná pyramida je zde mnohem déle než jen jako patent českého vědátora.
Takže je pořád nad čím debatovat a lámat si hlavu, ale jak to tak bývá vždy se najde tak jednoduché řešení dané problematiky, až si budeme říkat co jsme v tom hledali za vědu.
vidím že tvoje znalosti fyziky jsou větší než mé a bohužel ti nedovedu adekvátně oponovat, avšak navedl jsi mě k jinčímu smyslu možného broušení a to je tvarová pamět materiálu což by byl možný jev, který by funkčnost vysvětloval a tak i samozřejmě pro potěchu PetraS přikládám link na obrázek z jedné z mých semestrálních prací.
http://imageshack.us/photo/my-images/70 ... prava.jpg/
je zde podélný řez ocelí 11 373.1(obyčejná konstrukční ocel) kde jsou krásně vidět zrna jednotlivých substruktur dle diagramu FE-FE3C (bohužel jsi již nepamatuju míru zvětšení samotného mikroskopu)
zelená linie je vytvoření ostří pomocí mechanického broušení (je zde vidět, že zrna zůstávají v celku ) a tvoří hrbolatou rovinu
(pominu-li materiál takto by nějak měl vypadat břitva v daném zvětšení jen zrna by měla vypadat krapet odlišně hlavně svým složením FE vs C a jejich konečného tvaru)
a červená linie je vybroušení laserem , laser bere zrna kovu hlava nehlava .Což je například problém znovu nabroušení laserem broušených ostří- obrovský úběr materiálu
v červeném kroužku je nádherně vidět přímé rozpůlení zrna laserem
pamět kovů se snaží jednotlivá zrna zase zcelovat avšak když z půlky zrna půlka chybí co s tím nadělá jediné co může dělat je jednotlivě natáčet zrna v rámci pohybu dislokací v atomové mřížce ale to bych zabíhal až moc do chemie že bych sám pak dělal chyby ve vysvětlování.(nejsem v tom až tak kovaný)
co se týče fyziky v probíhající pyramidě je mi to stále záhadou jak to s těmi polemi vlastně je, ale tuším že samotná pyramida je zde mnohem déle než jen jako patent českého vědátora.
Takže je pořád nad čím debatovat a lámat si hlavu, ale jak to tak bývá vždy se najde tak jednoduché řešení dané problematiky, až si budeme říkat co jsme v tom hledali za vědu.