Japonské břitvy - KAMISORI

[mons]

Hmmm, jednoduché a efektní.

[Radyx]

Dík Ramisi, pěkné!

[Ládes]

Připadá mi to jako dlátka.
Ta se mohou brousit taky jen z jedné strany a druhá tak maximáleně na kůži na srovnání grotu, ale kamene by se neměla dotknout.

Zdravím vespolek-u dlátek je celkem jasné kterou stranu brousit a kterou udržovat rovnou. Prodejci "Kamisorek" uvádí že vnější vrstva je pro snažší brousitelnost vyrobena z měkké oceli,ale o pár příspěvků výš je ta s tím "bambusovým štýlkem broušená z vnitřní,tak pak aby se v tom čert vyznal.Jednu jsem si zkusmo ubouchal,tak abych to brusem nezmršil.Minimálně jsem udělal dobrou zkušenost s výrobou.

[Ládes]

Tak gentlemani nikdo neporadí jak to brousit?
Logika mi říká že z té konvexní strany kde je navařená měkčí ocel a tu vnitřní pouze udržovat v rovině tak aby tvořila spojnici se hřbetem-včera jsem strávil zhruba 4 hodiny broušením na kamenech abych vyrovnal břit(nechal jsem před kalením celkem málo materiálu a hodilo to kapku vlnku).Testy schopností na rukách a nohách i to jak brala rašící strniště nasucho mě přesvědčily abych namydlil hubu a testl ji "naostro".No sedřenej jsem až hanba mluvit a doholit jsem se musel tříkorunkovou stařenkou ze Severu.

[ater]

Víc se brousí omote (strana kde nejsou značky a není tak vysoká), ura (druhá strana) se brousí míň. Existují ale v japonsku lidi co brousí obě strany stejně. Při prvotním broušení je lepší omote brousit hrubým kamenem a na ura strně použít jen jemný (třeba 6k), až se rostří srovná tak brousít obě strany od 1k výš a brousit víc omote (poměry jsou spíš podle zvyku, často se to dělá 7:3).

Jinak výroba z měké ocele není pro lepší brousitelnost, při broušení to spíš dělá problémy - hřbet omote strany jde rychleji pryč a to může vést ke změnám úhlu. Jediná výhoda je, že se dá strana snáze vyškrabat, tato výhoda ale už není u hodně vybroušených břitev, kde je u ostří už prakticky jen tvrdá destička a je potřeba fazetku ztenčit aby broušení netrvalo enormně dlouho.

[Ládes]

Víc se brousí omote (strana kde nejsou značky a není tak vysoká), ura (druhá strana) se brousí míň. Existují ale v japonsku lidi co brousí obě strany stejně. Při prvotním broušení je lepší omote brousit hrubým kamenem a na ura strně použít jen jemný (třeba 6k), až se rostří srovná tak brousít obě strany od 1k výš a brousit víc omote (poměry jsou spíš podle zvyku, často se to dělá 7:3).

Jinak výroba z měké ocele není pro lepší brousitelnost, při broušení to spíš dělá problémy - hřbet omote strany jde rychleji pryč a to může vést ke změnám úhlu. Jediná výhoda je, že se dá strana snáze vyškrabat, tato výhoda ale už není u hodně vybroušených břitev, kde je u ostří už prakticky jen tvrdá destička a je potřeba fazetku ztenčit aby broušení netrvalo enormně dlouho.

Děkuji,já jsem si to "oštemploval raznicí při dokování a zrovna na druhé straně(do měkčí vrstvy).To prohnutí jsem bouchnul podle nosu kovadliny a pak už jsem to nechtěl prasit raznicí.Na břitu je "modrá papírová"od Hitachi(Aogami) a byla by škoda si tak blbě rozlepit svár.Nicméně další bude broušená jako klasická břitva(klasické 3 vrstvé laminování s měkčími boky a tvrdým jádrem,třeba se to tak nehne při kalení).Další věc-jestli to nebude dělat neplechu při broušení se ukáže časem.

[ater]

Já si myslím že mít ve středu tvrdou vrstvu a měké boky je u evropské břitvy zbytečné a spíš na škodu. Ideální je pokud se hřbet obrušuje stejně rychle jako ostří. Pokud budeš používat pásku na hřbetu tak je to jedno.

[Ládes]

Já si myslím že mít ve středu tvrdou vrstvu a měké boky je u evropské břitvy zbytečné a spíš na škodu. Ideální je pokud se hřbet obrušuje stejně rychle jako ostří. Pokud budeš používat pásku na hřbetu tak je to jedno.

Snad to tady nebude OT-Nemyslel jsem dát na boky vyložené "bláto",ale ocel kapku měkčí a možná korozivzdornější,ale břitva má tak vytažený výbrus že to postrádá význam,spíš to může materiálu uškodit zbytečným vysokým ohřevem.

[Radyx]

Zdravím Tě Ládesi, omlouvám se že reaguji se zpožděním, nějak jsem pár měsíců fórum zanedbával.
Pěkný kousek, jenom mi to připadá, že je to výbrus téměř symetrický, nemáš fotku z profilu?
Broušení popsal Ater, jenom bych doplnil něco z vlastní zkušenosti. Při broušení / stavení ostří se občas musím vrátit zpět k úpravě výbrusu, a to v případě že mi vylezou veliké fazety. Když je jejich plocha veliká tak se násobně zpomaluje ostření. To pak bere opravdu hodiny a hodiny.

[Radyx]

jmenovač mě v jiném vlákně oslovil s textem:

Ahoj, měl bych na tebe i ostatní prosbu. Jsou někde k dohledání tvary a průřezy kamisori? Rád bych ji zkusil udělal tradičním způsobem, ale zatím se mi nedaří tyto informace dohledat (případně jakékoli další informace). Samozřejmě jsem ji viděl na fotkách, ale určitě budou dány některé tvary, rozměry a specifikace, jaké má mít. Děkuji. Jirka

Odpověď dám sem, kde spíše patří.
tvary a průřezy kamisori
Nikde jsem neviděl jednu stránku, kde jsou tvary kamisorek.
Dají se ale na Internetu najít spousty stránek, kde se dá ledacos pochytit.
http://straightrazorplace.com/srpwiki/i ... part_names (terminologie)
http://straightrazorplace.com/workshop/ ... -me-2.html
http://straightrazorplace.com/down-unde ... i-not.html
a další.

Z toho co jsem viděl na vlastní oči a co jsem dosud nastudoval bych k tomu dodal:
- výška čepelí je různá, řekl bych že jich hodně 4-5/8 ale nejsou vy jímkou větší
- délka ostří 40-50 mm
- délka břitvy 150 mm (plus mínus pár centimetrů )
- úhly 19-22 st. tak že mi připadají "tupší" než co považujeme obvyklé u nás
- tvrdá ocel ostří je zakovananá absolutně individuálně, někde je vidět vyšší destičku, někde nižší.
- vlastní profil výbrusu čepelí je rovněž záležitostí výrobce, jednině co mají dřívější břitvy společné je škrabání na OMOTE. Viděl jsem břitvy co vypadaly jako vybroušené z nějakého L profilu. Prostě je to dáno výrobcem, který má nějaké postupy a stroje/nástroje a výsledkem je jeho tvar.
- vkládaná ocel na ostří měla v historii smysl v ceně materiálu, viděl jsem "novější" břitvy vyrobené z jednoho kusu materiálu.

Na obrázku jsem přehnal úhel aby bylo zřetelněji vidět různé tvary výbrusů.