Krabicky na britvy

[adrspach]

V tomto vlakne bych chtel aby sme si vzajemne mohli ukazat ruzne krabicky na britvy a to jak na singly tak i dvou az sedmidenni sety. Budto muzou byt puvodni anebo i co jsme si doma vyrobili at se priucime a mozna najdeme i motivaci si neco doma vyrobit.
Toto vlakno neni zamysleno pro zasobniky (role, ukazkove vitrinky atp.)

[adrspach]

A tak i zacnu
Zajimava kusovka. Material drevo (asi orech). Dvirka se zaviraji zasunutim. Zdobeni je pravdepodobne literina nebo cin.

[Artifex]

Břitvy velice NEDOPORUČUJI skladovat ve dřevěných krabičkách a čím je dřevo tvrdší tím hůře. Dřevo uvolňuje organické kyseliny (i lakované) které fungují jako stimulátory koroze, v muzejnictví je přímo vyloženě nedoporučování dlouhodobě skladovat kovové předměty v blízkosti dřeva. To samé platí pro plast který se postupně rozkládá a přitom se uvolňují chloridy-opět stimulátory koroze. Bohužel teď u sebe nemám podklady ze kterých bych mohl citovat, mohu se jen odvolat na Mgr. Ivana Bergera ze Slezského zemského muzea a jeho cyklus přednášek Teorie prostředí a preventivní konzervace ze kterých prozatím nemám nějaký souhrnný materiálový podklad každopádně jsem viděl výsledky laboratorních testů kde byla testována korozivita různých dřev na kovech a docela jsem se zhrozil. To samé se týká střenek: pokud možno používat co nejméně reaktivní materiály při jejich výrobě, nejlépe se mi jeví asi kost nebo měkká dřeva v kombinaci s vhodnými mořidly a důkladně lakovaná paraloidovým lakem (paraloid se jeví na kovy jako nejméně reaktivní z dostupných materiálů, používá se i na poměrně hodně citlivé slitiny mědi v rámci konzervace daných předmětů)
Jako test vhodnosti materiálu doporučuji udělat si jednoduchý test: Do nějaké utěsnitelné lahve vložit nádobku s destilovanou vodou, vedle ní kousek použitého dřeva a nahoru do nádobky zavěsit olověný a železný plíšek. Celou nádobu uzavřít a nechat nějaou rozumnou dobu (pár týdnů) v prostředí o teplotě cca 50°C (V zimě třeba u rozvodů topení). Jako první bude korozí napadnuto olovo, jako druhé železo, podle míry napadení je možno posoudit použití daného materiálu pro kombinaci s ocelovým ostřím břitvy. Jako naprosto nejnevhodnější materiály v testech vyšly různá lepená dřeva a bakelit z kterýchžto se uvolňoval ve velkém množství reaktivní formaldehyd takže pozor i na blízkost starých bakelitových Barbusů a břitev. Tolik asi pro začátek ke krabičkám a břitvám

[adrspach]

Asi to nasim predkum nebudu mit za zle, ze zvolili material ktery zrovna neni koser. Asi nemeli dostatek keramiky a titanu a byli lini britvy uchovavat v inertnim plynu.

[Artifex]

Však to neber zle, tyhle staré krabičky už jsou "vyčichlé", z těch nic moc nehrozí, spíše jsem tím myslel kdyby si někdo chtěl vytvořit novou
Jistěže tím nenabádám k odstřenkování všech břitev celuloidek, to by pak už z historie daných kousků nezbylo vůbec nic Co jsem tím chtěl říci že žádný materiál není samospásný a je potřeba volit co nejmenší zlo, třeba ten test s lahví mi přijde jednoduchý natolik že je použitelný v podstatě kdykoli a kýmkoli kdo volí nějaký materiál na tvorbu náhradních dílů či doplňků ke svým kráskám.

[Artifex]

Jak jsem slíbil tak přikládám podklady:

koroze1.jpg

koroze2.jpg

Vysvětlení: Pb se používá jako referenční kov pro kovy citlivé na oxidaci tedy pro železo které nás zajímá, stříbro jako referenční kov pro kovy citlivé na sloučeniny síry. Tento čtyřtýdenní test s těmito kovy se dá vykládat jako roční působení dané látky při relativní vlhkosti 50% a teplotě 20°C

Tedy sledujte sloupečekk Pb.
Ve sloupečku Koroze 0,1,2 znamená 0 nenapaden, 1 povrch napaden, 2 napadeno i jádro předmětu
Procento koroze znamená hmotnostní procento, tedy množství v hmotnosti které se přeměnilo v korozní produkty
V první tabulce si lze všimnout slepého pokusu, tam nebyl žádný stimulátor koroze a přesto byl předmět na povrchu napaden z 1%, tam se jedná o látky již přítomné při výrobě daného kusu kovu které stimulují korozi vnitřně.

Co z toho plyne? Třeba takové drobnosti jako že když budu chtít vyrábět střenky, zvolím dřevo které je pěkné a dlouhodobě ostří neuškodí, tedy mahagon přinejlepším, nebo buk/olše/jasan
Nebo třeba když jedu na dlouhodobý výlet, nebudu balit břitvu do bavlněného pytlíku či ubrousku ale stačí si vzít PE sáček který i ve zvýšené vlhkosti nestimuluje korozi. Z toho také plyne že pro případné lepení střenek není problém použít NC lepidlo, tedy třeba Kanagom a současně také to že nitrocelulóza v celuloidu není pro korozi problém, ten plyne z kafru používaného při výrobě celuloidu. A tak dále a tak dále

[Radyx]

Moc pěkný příspěvek Artifexi .
Ani jsem netušil co je to za svinstvo taková dřevotříska!!!

[Artifex]

Dřevotříska obsahuje PVAc (polyvinilacetátová lepidla) ze kterých se uvolňují organické kyseliny (octová, mravenčí)

[Apevia]

Toto téma jsem již četl... Ale jelikož budu potřebovat nějak rozumě uložit moje mazlíky, tak se ptám-co jako materiál na krabičku použít? Co máte celkově Vy, kolegové, na uložení více Břitev, ideálně něco, co se dá použít i na výstavku? Děkuji za podněty!

[Qarter]

Zdravím,páni Břitevníci!Protože mám několik zálib,které jsou si tak nějak v lecčems podobné,tak mě jen tak napadlo zkusit je ještě více sblížit.Nemám též kam ukládat své Krásky,tak jsem použil krabičku,která je od mé jiné "záliby". Jenom jsem tam vlepil malé zrcadlo a dokud neseženu,nebo nevyrobím jinou dozu,tak poslouží jako ochrana při převozu na chalupu,nebo jinam.Podotýkám,že jinak leží otevřená na poličce ve výši očí,abych se kdykoliv mohl potěšit s některou ze svých Krásek.

IMG_1623-1.JPG