Holenie nožom

[Zipíno]

Já jsem utítal o látku stylem jako když obtahuji, ale utíral jsem do trička, které jsem spocené přinesl z práce na vyprání. Teď mám ty vousy nalezlé do všech triček, které byly ve stejné várce v pračce. Takže látku (tričko) NEEEEE

[relka]

přijmi gratulaci k perfektní ukázce oholení. A nejhezčí je na tom videu hudba jemně cinkajících přetínaných vousů. Já se pro ten zvuk holím po třech dnech...

[Apevia]

Pánové mockrát Vám děkuji za kladné hodnocení! Ani si nedovedete představit, jakou jsem měl radost, že to šlo prakticky bez krve
S tím otírám děkuji za radu, nerad bych ji zbytečně ztupil... Jinak je to taková papírovo-látková utěrka na nádobí, takže vždy beru trošku použitější a pak jde rovnou do koše Už se těším na další oholení, snad si již budu i více jistý tahy... Každopádně jsem se oholil prakticky do čista, jak jsem tu již viděl psát "BBS" (baby but shave) Snad už bude jenom lépe! Ještě jednou děkuji za všechny Vaše rady a postřehy, bez kterých bych se k této krásné zálibě ani nedostal!
Pěkný den přeji

[Radgost]

Gratuluji kolego.
Také jsem byl poprvé překvapen, že jsem se neřízl.

[PetrS]

Klasický paradox.
Čím ostřejší, tím mneší riziko pořezání a přitom lépe řeže.

[Apevia]

2PetrS: S tím souhlasím, to mám již ozkoušené od nožů Zajímavé, že?

[Radgost]

Tak na tenhle paradox se na setkání přeptejte mé Drahé.
Jsem zvědav co vám na to řekne.

Zvláště od doby co jsem si domů pořídil keramickou tyčku od Jana03 na broušení kuchyňáků a ocílku, vzrostla rapidně spotřeba náplastí.

[Zipíno]

Tak u nožů, zvláště pak u lidí, kteří na ostré nože nejsou zvyklí, je jejich nabroušení bez vědomí majitele rovno trestnému činu obecného ohrožení . A s tím mám osobní zkušenosti když přivezu svoje nože na tábor. Teď se všichni, kdo vemou v táborové kuchyni nůž do ruky ptají, jestli je to nůž můj, nebo erární

[Mushroom]

Přesně tak, Zipíno..
Pokud vyrůstá člověk v prostředí, kde je normální se občas dotknout ostří nože při kuchyňských pracech a to ostří ti to odpustí bez říznutí, tak u těchto lidí pak bývá značným šokem setkání s ostrým nožem. Šokem dvojnásobným, neboť bývá doprovázen více či méně silným krvácením. Zkušenost Radgostovy domácnosti mohu volně aplikovat k nám. Má přítelkyně se nikdy nebála nožů.. Než se nastěhovala ke mě . A přitom - kolegové - je se čeho bát???????

[PetrS]

Bohužel je se čeho bát
Říkají tom "železná košile" a nebo zvyk. V různých domácnostech mi dají nože abych jim je nabrousil a pak mi nadávají, že jsou zvyklí na ty původní a "fčíl jsou samá kref"
Dokonce už se mi stalo, že jsem se ptal jak se jim s nabroušenými noži krájí a odpověď byla šokující. "Jsou zabalené v hadru v šuplíku a nikdo s nimi nechce krájet". K tomu není co dodat než, že zvyk šmátrat v kuchyni v šuplíku s volně naházenými noži se asi odnaučit nedá.
Naštěstí Jituš je naopak zvyklá na hodně ostré nože a tak občas přichází, v ruce nůž a s úsměvem na tváři mi hlásí - "s tímhle nožem se dá leda tak lechtat žaba na pupku a né krájet - nabrus mi ho prosím." Tak si dám záležet a pak se ozve z kuchyně - "no konečně se s tím dá krájet". Tak si myslím, že je to o zvyku, (nebo o zlozvyku?).