Brusenie na smirkovem papire

[gilhad]

s tou hrubostí/gritama a podobnými potvorstvy - každý výrobce má svě vlastní normy a postupy měření, které se trochu liší, takže podle měřění a norem různých výrobců bude mít jeden a týž kus kamene vždy poněkud jiné číslo gritu.

Orientačně se to dá řádově porovnávat (2.000 asi bude hrubší než 10.000 bez ohledu na výrobce), ale brát to numericky má smysl jen v rámci jedné řady dané značky (kde vyšší číslo gritu skutečně znamená jemnější) a v rámci té konkrétní značky pak seřazení podle gritu a podle "hrubosti" dá stejný výsledek. Když se ale smíchají kameny z různých řad od různých výrobců, tak při seřazení podle "hrubosti" nemusí vycházet plynulá číselná řada, některá čísla můžou vyjít přehozená. (A záměrně nedefinuji co míním "hrubostí", viz níže)

Navíc grit je jen jediné číslo, které se "nějak" vztahuje k velikosti zrn brusného materiálu. Na výrobci (a řadě) záleží, k jaké velikosti - průměrné, největší, mediánu ... způsobů jak měřit velikost malých zrnek je mnoho a každá má svůj smysl, ale dává trochu jiné hodnoty. Dále je také důležité rozložení velikosti zrn (protože nejsou všechna stejně velká, je při stejné průměrné (například) velikosti rozdíl, zda je naprostá většina zrnek hodně blízko tohoto rozměru, nebo zda zda je rozptyl (a odchylky od průměru) velký - řada 0.9 0.9 1.0 1.1 1.0 1.1 a řada 0.5 1.5 0.25 1.75 0.75 1.25 mají stejný průměr, ale rozptyl té druhé je značně větší. Taky je podstatné, jak velké jsou ty nejhrubší kousky - stačí pár velkých a máš hned plno škrábanců.
Další důležité faktory jsou tvar těch zrn - jinak bude brousit zrno kulaté, jinak zrno s ostrými hranami, ač budou jinak stejně velká. Materiál zrn určuje, jak za dlouho se obrousí, než přestanou pořádně brát broušený materiál a na pojivu zase záleží, při jakém stádiu obroušenosti bude tlak tak velký, že zrno vypadne a nastoupí místo něj jiné, dosud ostré. Což ostatně záleží i na tlaku a rychlosti broušení a na broušeném materiálu.

Z toho je vidět, že jedno číslo prostě pro přesný popis a zařazení kamene nestačí. (V rámci řady bývají ostatní parametry dost podobné, takže označení řady + číslo už jako identifikace stačí, ale pro porovnání s ostatníma řadama to moc nenepoví). Proto, pokud máš různé kameny, je dobré použít nějaký referenční materiál na všechny a pomocí mikroskopu si je pak můžeš seřadit. Nebo pomocí jiných měřicích metod či pokusů.

Když k tomu přidáš dost rozdílný způsob, jak funguje suchý kámen, kámen vodní, kámen olejový, smirkový papír, smirkové plátno ... tak pochopíš, proč grit je jen velmi hrubá orientační pomůcka a proč i věci s podobným gritem nelze jen tak zaměňovat.

(kámen se ti neskrčí, nepruží ani v tlaku, ani v tahu, na rozdíl od smirkového papíru, byť i vodou přicucnutého k podložce - chová se to dost jinak)

U Břitev ti navíc jde zejména o detaily samotného mikroskopického ostří, narozdíl od leštění plochy, kde jde o průměrné hodnoty velké plochy. Pár drobných zrnek vylomených z plochy se takřka nepozná, pár zrnek vylomených z ostří udělá zuby, které citelně tahají ... Přičemž při broušení ostří stačí udělat jednu chybu a můžeš se rovnou vrátit o hodný kus zpět než ji napravíš, zalešťovat ji nemá cenu - smirek je k vyrobění takovéto chyby mnohem ochotnější už z principu.

[mons]

I s tím vybrušováním bych byl opatrný..a raději zkusil keramiku o Jana..

s brousky od Jana jem to nezkoušel, máš s ním v tomto případě dobré zkušenosti ?

[Radyx]

Ke kamenům Jan03 a jejich použití je povídání tady:
viewtopic.php?f=10&t=289

Jinak k tématu, na brusných plátnech jsem viděl pěkně nabrousit dláta po hrubování na vodní brusce. Funguje to. Na břitvu jsem ale skeptický, kousek vydroleného zrna a můžeš začít znovu.