Druhý den ráno u snídaně se objevil Adrspach, který dorazil z UK. S ním a s Peterem jsme odjeli do provozovny Ardennes Coticule (AC) v asi 3km vzdáleném Petit Sart. Provoz společnosti je kamenný barák typický pro tuto oblast. Před provozovnou stojí dva coticule památníky, ke kterým jsem později chodil kouřit. To že tam bylo coticule na každém kroku dávalo tušit, že mělo v minulosti pro tento region velký význam, možná zásadní.
V provozovně nás uvítal Maurice, představil nám geologa společnosti André Leusuisse, postupně se dostavilo dalších 7 účastníků setkání a mohly začít přednášky o kamenech. První na řadě byl Peter, který nejprve oficiálně zahájil setkání a vysvětlil nám, že udělat setkání na památku Henka Bose byl nápad Adrspacha, ale že se organizace ujal on, protože se zná s Mauricem a již v Ardenách byl. Adrspachova myšlenka byla seznámit lidi, které poznal Henk během svého bádání ohledně brusných kamenů a přitom se tito lidi se neznají i když je spojuje to samé - zájem o brusné přírodní kameny.
Přednáška o německých brusných kamenec v podání Petera mi velice rozšířila obzory. Do této doby pro mě totiž existovaly pouze německé přírodní kameny známe jako Escher nebo durýňák a méně známý Schwedentein.
Ani Peter nemohl v přednášce pominout význam firmy Escher a tak se hodně věnoval její historii. Mimo jiné vysvětlil, že durýnské kameny jsou sedimenty ze svrchního Devonu objevené kolem Steinachu v oblasti Thuringia v 19. století. Existuje tam cca 250 vrstev různých barev kamene od bílé přes červenou až po černou. Na brusné kameny se hodilo jen pár vrstev. Z geologického označení barvy vrstvy je i odvozen název druhu Escher kamenů, jako je Y/G (žluto - zelený) atd. Dále Peter vysvětlil, že až do první světové války vlastníci dolů nesměli ze zákona prodávat brusné kameny a tak vytěžený materiál prodávali zpracovatelům a velkoobchodníkům jako byla společnost J.G. Escher. Zpracovatel kamenů je roztřídil, nařezal a prodal koncovým prodejcům (mimo jiné je to stejný scénář, který do začátku 20. století fungoval v Japonsku).
Po konci 1. světové války zákon omezující těžaře kamenů pozbyl platnosti a tak začali prodávat brusné kameny sami bez prostředníků, žádný z prodejců ale nedosáhl takového věhlasu jako firma Escher. Bylo to i tím, že neměli kontakty do USA, kam firma Escher hodně vyvážela. Pro společnost Escher, byl trend přímého prodeje negativní, cena surových vytěžených kamenů vzrostla a tak společnost začala v oblasti Thuringia a Frankonia hledat vlastní zdroje. A našla metamorfované sedimenty z doby Ordoviku (tj. starší sedimenty), které pak společnost Escher těžila a prodávala, ale už nejsou moc známé, protože jejich vývoz do USA přerušil vzestup fašismu v Německu. Peter nazýval tyto kameny jako pravé Escher kameny.
Malý kámen tohoto druhu pak věnoval Radyxovi, který jej jistě vezme na nějaký sraz. Co jsem ho měl možnost zkusit byl hodně tvrdý a jemný, připomínal mi trochu CFko.
Peter o něm tvrdil, že je to zbytek ze staré dílny firmy Escher.
Dále už se Peter věnoval méně známým kamenům, které jsou geologicky také z doby Ordoviku a není o nich moc informací. Jde o Schwedentein, Frankonian, Hiftenberger Hirschornschalen a hodně zapomenutý Saxonian oilstone (Sächsischer Oelstein). Většina kamenů z Ordoviku je starších než durýňáci a těžila se od 10 století dál. Saxonian olejový kámen se používal již před naším letopočtem. Mě hodně zaujal Hirschornschalen, který na své zadní straně má charakteristickou kresbu připomínající jelení paroží a to nejen tvarem, ale i červenou barvou (zvlněná vrstva oxidu železitého). Peter mi po přednášce říkal, že jsou to extrémně tvrdé kameny, tvrdší než např. LI. Také jsem si měl možnost osahat velký strakatý Schwedentein, o kterém jsem si myslel, že je jemný. Peter mě vyvedl z omylu a říkal, že jsou to hrubší kameny než durýňáci. Pak jsem mu říkal, že se mi jeví kameny z Ordoviku jako dost pomalé, on vzal malého pravého Eschera a udělal na velkém Frankonian kamenu kaši, která broušení tak 20x urychlila, kaše po zhruba 20ti tazích břitvou výrazně zčernala.
Kdo má zájem o další informace o brusných kamenech z Německa může si přečíst v AJ následující Peterovi články a příspěvky na SRP, které jsou lepší než to co mi uvízlo v paměti:
