Zatim stale jeste cekam, az dorazi vybaveni, ale presto jsem si trochu hral. Jak jsem si prilepil tu kuzi (zhruba 4x30 cm) na prkynko, tak jsem ji pekne a opakovane napustil kopytkovym olejem, az uz se to dal nevsakava (asi tak 6-10 pretrel steteckem a nehal na tom stat tenickou vrstvu oleje, dokud se nevsakla). Z boku bylo hezky videt, jak to postupne prochazi dal a dal, ted uz je to davno mastne i u sameho prkynka.
Vzal jsem svou favoritku po predchozim brouseni a zacal ji obtahovat, asi tak 200 tahu z kazde strany (vzdy tam, prez hrbet otocit, zpatky, prez hrbet ...) a vyzkousel na vlase (teda, zkousel jsem po kazdee padesatce, ale zajimavy je ten posledni vysledek) metodou znazornenou tady viewtopic.php?f=14&t=60&start=10#p3779. A co je dulezite, dosahnul priblizne stejneho vysledku Vlas dokazu podobnou rychlosti preriznout na kazdy pokus, kdyz hodne zpomalim a jdu doslova po milimetrech a davam si velky pozor, tak ho dokazu ohnout asi ve 2 ze 3 pokusu, v tom tretim (nebo kdyz se mi zaklepe ruka) ten vlas stejne uriznu, nebo aspon nariznu
Pri obtahovani na remenu to dela zvuk neco jako WHIIIIIIIIIIIIIIt kde WHII.. je pri tahu po remenu a to male t na konci je jak zvednu ostri pri obraceni (je tohle to to, co nekdo nazyval mlaskanim?)
Pujcil jsem si od taty mikroskop, ale strasne mi to s nim nejde, ma malou hloubku ostrosti a cokoliv posunout je neustaly boj, aby mi to neuteklo ze zorneho pole. Na prvni pohled ale nejsem nespokojen - brit sam ma asi 0.5 mm sirku, v mikroskopu zabere vetsinu zoneho pole, jsou na nem videt jeste ryhy (asi tak jedna vetsi na roztec rovnou sirce a asi dvacet vlasovych mezi tim), ale jsou pekne rovnobezne, zdaji se byt melke (tak doufam, ze casem se ztrati zcela) a hrot je hezky rovny, bez zubu a podivnosti. Mnohem vic a vetsich ryh je za hranou britu, v plose britvy, hrana britu je taky rovna a nevidel jsem zadny dalsi "schod" ktery by naznacoval, ze bych brousil pod ruznymi uhly. Jenm plocha britvy, ostra hrana, plocha britu, rovne ostri, nic vic. (Pravda, cekal jsem, ze uvidim i grot, ale bud ho nemam, nebo na to nemam zvetseni, nebo jsem slepy, bude to chtit jeste dost experimentovani, nez se naucim s tim plne zachazet).
Vzhledem k vysledku zkousky rezani vlasu uvazuji o tom, ze je mozna uz pomalu cas zkusit se i oholit, jen co sezenu stetku, mydlo a misku Asi to nebude jeste zdaleka spickovy vykon, ale uz by to nemusela byt ani katastrofa a aspon budu moci casem pozorovat, jak postupuju
Začínáme
Re: Začínáme
Tak a jsi náš....
Grot v mikroskopu = černá čárka z jedné strany a zároveň stříbrná z druhé strany přesně na hraně břitu.
Ostatní okolo broušení a btahování už nejen zvládáš, ale taky víš co máš hledat a očekávat. Postupně vše zdokonalíš a od prvního holení nepožaduj oholení ale pouze holení.
Přeji Ti stále dobré ostří a vždy pevnou ruku.
Zdravím, Petr
Grot v mikroskopu = černá čárka z jedné strany a zároveň stříbrná z druhé strany přesně na hraně břitu.
Ostatní okolo broušení a btahování už nejen zvládáš, ale taky víš co máš hledat a očekávat. Postupně vše zdokonalíš a od prvního holení nepožaduj oholení ale pouze holení.
Přeji Ti stále dobré ostří a vždy pevnou ruku.
Zdravím, Petr
Břitva je jako život - dokud máš pevnou ruku, nemusíš mít obavy.
Re: Začínáme
Jen se toho drz. Pozor jen at nedopadnes jak ti z nas co si obcas uzivaji brouseni vic nez holeni samotne.
Re: Začínáme
adrspach: Pozde, uz se stalo
Re: Začínáme
Vyprávění hrůzyplné o nákupu jednom internetovém
Mládenci i panny, starci nad hrobem i děti v kolébce, vážení kolemjdoucí! Zastavte se a slyšte příběh strašlivý, kterak jsem si na internetovém portálu ZBOŽÍ objednal a jak to nakonec dopadlo.
O tom, že nákupy na internetu v sobě mohou skrývat nejrůznější úskalí, nástrahy, ba dokonce i záludy asi už slyšel každý, leč lidé jsou nepoučitelní a znovu a znovu pokoušejí štěstěnu. Slyšte, lidé dobří, příběh strašlivý, při jehož čtení budou vámi zmítati mnohé emoce, o tom, kterak jsem se k tomuto riskantnímu, až hazardnímu kroku odhodlal i já, a kterak to vše nakonec dopadlo.
Jednoho krásného dne jsem pojal úmysl objednat si ZBOŽÍ přez internet. Nezastavil mě pláč starců ni děsuplné příběhy vyprávěné jen šeptem a doprovázené opatrnými pohledy přez rameno, mé odhodlání bylo nezlomné. Osedlal jsem svůj věrný prohlížeč a vyrazil na nezměrné pláně obchodu internetového. Byl jsem odhodlán kýžené ZBOŽÍ získat za kazdou cenu, i za tu nejnižší.
Po době, o níž raději nebudu ani mluvit, po cestě plné nástrah komerce i svodů bulváru jsem JE nakonec spatřil. Cudně skryto mezi mnoha sobě podobnými čekalo, až se zjevím já a prokážu, že jsem HO hoden. Když mé oči na NĚM prvně spočinuly, bylo mi jasno, že JE nemohu nechat v jámě lvové, obklopené nástrahami ze všech stran a že prostě musí být mé.
Hrdinně jsem se probil spletitými labyrinty registrace, odhodlaně vyplnil svou vlastní adresu a pak již jen čekal, zda mé usilí přinese své plody, opájeje se nádhernými představami a zpit touhou.
Pak však přišel ten osudný den, kdy byl můj spánek přetržen zvonkem a já byl surově vytažen vyhřátých peřin. Na chladné a nevlídné chodbě paneláku mi posel jakýsi vrazil do rukou nevzhledný balíček, využiv mé rozespalosti obral mě o celých 853 korun českých (nikoli však již slovenských) a zmizel v dálavách dříve, než jsem se stačil přesvědčit, co se v útrobách oné zásilky skrývá.
Opatrně jsem odstraňoval jednu vrstvu obalu za druhou, vzpomínaje na líčení lidí zlomených krutým osudem, kteří v situaci obdobné se nakonec dobrali zabalené cihly, někdy dokonce jen její půlky. Jak jen může někdo tak zklamat lidskou důvěru a místo očekávaného skvostu do vrstev papíru vložit cihlu?!?
Rozechvěle jsem rozbalil vrstvu poslední a zjistil, že toto není onen pověstný balíček s cihlou. To co bylo uvnitř nebyla cihla. Byl to kámen. Chvíli jsme na sebe koukali. On na mě, já na něj. Pak jsem, ó hrůzo, shledal, že je pokreslen tajuplnými symboly. Vzpoměl jsem si na jeden film, kde hrdina, obdržev nebezpečně vyhlížející balíček jej neprodleně umístil do nádoby plné vody, aby tak předešel výbuchu. Mám obdobně s obsahem naložit i já? Jistota je jistota. Zatímco jsem v kuchyni napouštěl vodu do nádoby, proběhly mi hlavou vzpomínky na mnohá anime, kde z obdobných předmětů vystupovali nejrůznější chapadlovití démoni a jiné stvůry. Rozhodl jsem se tedy nepřibližovat se k onomu předmětu bez něčeho hodně ostrého v ruce.
Zde přikládám snímky pořízené z bezpečné vzdálenosti a ptám se - zachovali byste se jinak, být na mém místě?
(Původně jsem to uložil i s většími obrázky zde:
http://www.abclinuxu.cz/blog/gilhadovin ... ernetovem/ )
Mládenci i panny, starci nad hrobem i děti v kolébce, vážení kolemjdoucí! Zastavte se a slyšte příběh strašlivý, kterak jsem si na internetovém portálu ZBOŽÍ objednal a jak to nakonec dopadlo.
O tom, že nákupy na internetu v sobě mohou skrývat nejrůznější úskalí, nástrahy, ba dokonce i záludy asi už slyšel každý, leč lidé jsou nepoučitelní a znovu a znovu pokoušejí štěstěnu. Slyšte, lidé dobří, příběh strašlivý, při jehož čtení budou vámi zmítati mnohé emoce, o tom, kterak jsem se k tomuto riskantnímu, až hazardnímu kroku odhodlal i já, a kterak to vše nakonec dopadlo.
Jednoho krásného dne jsem pojal úmysl objednat si ZBOŽÍ přez internet. Nezastavil mě pláč starců ni děsuplné příběhy vyprávěné jen šeptem a doprovázené opatrnými pohledy přez rameno, mé odhodlání bylo nezlomné. Osedlal jsem svůj věrný prohlížeč a vyrazil na nezměrné pláně obchodu internetového. Byl jsem odhodlán kýžené ZBOŽÍ získat za kazdou cenu, i za tu nejnižší.
Po době, o níž raději nebudu ani mluvit, po cestě plné nástrah komerce i svodů bulváru jsem JE nakonec spatřil. Cudně skryto mezi mnoha sobě podobnými čekalo, až se zjevím já a prokážu, že jsem HO hoden. Když mé oči na NĚM prvně spočinuly, bylo mi jasno, že JE nemohu nechat v jámě lvové, obklopené nástrahami ze všech stran a že prostě musí být mé.
Hrdinně jsem se probil spletitými labyrinty registrace, odhodlaně vyplnil svou vlastní adresu a pak již jen čekal, zda mé usilí přinese své plody, opájeje se nádhernými představami a zpit touhou.
Pak však přišel ten osudný den, kdy byl můj spánek přetržen zvonkem a já byl surově vytažen vyhřátých peřin. Na chladné a nevlídné chodbě paneláku mi posel jakýsi vrazil do rukou nevzhledný balíček, využiv mé rozespalosti obral mě o celých 853 korun českých (nikoli však již slovenských) a zmizel v dálavách dříve, než jsem se stačil přesvědčit, co se v útrobách oné zásilky skrývá.
Opatrně jsem odstraňoval jednu vrstvu obalu za druhou, vzpomínaje na líčení lidí zlomených krutým osudem, kteří v situaci obdobné se nakonec dobrali zabalené cihly, někdy dokonce jen její půlky. Jak jen může někdo tak zklamat lidskou důvěru a místo očekávaného skvostu do vrstev papíru vložit cihlu?!?
Rozechvěle jsem rozbalil vrstvu poslední a zjistil, že toto není onen pověstný balíček s cihlou. To co bylo uvnitř nebyla cihla. Byl to kámen. Chvíli jsme na sebe koukali. On na mě, já na něj. Pak jsem, ó hrůzo, shledal, že je pokreslen tajuplnými symboly. Vzpoměl jsem si na jeden film, kde hrdina, obdržev nebezpečně vyhlížející balíček jej neprodleně umístil do nádoby plné vody, aby tak předešel výbuchu. Mám obdobně s obsahem naložit i já? Jistota je jistota. Zatímco jsem v kuchyni napouštěl vodu do nádoby, proběhly mi hlavou vzpomínky na mnohá anime, kde z obdobných předmětů vystupovali nejrůznější chapadlovití démoni a jiné stvůry. Rozhodl jsem se tedy nepřibližovat se k onomu předmětu bez něčeho hodně ostrého v ruce.
Zde přikládám snímky pořízené z bezpečné vzdálenosti a ptám se - zachovali byste se jinak, být na mém místě?
(Původně jsem to uložil i s většími obrázky zde:
http://www.abclinuxu.cz/blog/gilhadovin ... ernetovem/ )
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Re: Začínáme
Zábavné čtení .
Zdá se mi to že je ten kámen bílý?
Neměl by být okrový?
Zdá se mi to že je ten kámen bílý?
Neměl by být okrový?
Re: Začínáme
Je okrový a není šišatý, ale já fotit neumím a foťák se zjevně rozhodl upravit barevné zkreslení po svém a usoudil, že objekt uprostřed musí být bílý, aby se mu to snadno počítalo