Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Musim se priznat, ze se mi taky neco podobneho stalo a silne podezrivam ten Balistol ze zahajeni chemicke reakce. Mozna nektery z kolegu znaly chemie by mohl pomoci s vysvetlenim.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
To by možná chtělo udělat pokus jak reaguje Ballistol a celuloid střenkama. Co jsem našel v diskusích tak by měl být balistol stabilní a nereagovat s něčím: http://www.baileysonline.com/msds_sheet ... listol.PDF . Základem je minerální olej.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Celuloidové rezatění je dost často i na čepelích které Ballistol nikdy nepoznaly...
Každopádně se uvolňují nějaké výpary, které poškodí i další čepele které jsou poblíž. Přitom samotná čepel v "aktivních" celuloidových střenkách je doslova prožraná a jsou v ní díry. To znamená, že vznikají páry podobné kyselině. Rychlost působení je veliká a co je zajímavé, nejvíce je poškozená část čepele co je schovaná mezi střenkami aniž by se jich dotýkala. Zbytek čepele co je mimo střenky, mnohdy zůstává lesklá a bez poškození. Na střenkách jsem nenašel stopy po reakci. Přitom ne všechny celuloidové střenky takto pracují. Hodně čepelí je ve stejných střenkách naprosto v pořádku. Dokonce ani suché čepele nebývají napadené, zatímco některé co jsou konzervovány třeba obyčejným šicolem, jsou jak Vamberská krajka.
Též by mně zajímal spouštěcí mechanismus.
Větrání je sice základní prevence, ale to samo o sobě nestačí.
Každopádně se uvolňují nějaké výpary, které poškodí i další čepele které jsou poblíž. Přitom samotná čepel v "aktivních" celuloidových střenkách je doslova prožraná a jsou v ní díry. To znamená, že vznikají páry podobné kyselině. Rychlost působení je veliká a co je zajímavé, nejvíce je poškozená část čepele co je schovaná mezi střenkami aniž by se jich dotýkala. Zbytek čepele co je mimo střenky, mnohdy zůstává lesklá a bez poškození. Na střenkách jsem nenašel stopy po reakci. Přitom ne všechny celuloidové střenky takto pracují. Hodně čepelí je ve stejných střenkách naprosto v pořádku. Dokonce ani suché čepele nebývají napadené, zatímco některé co jsou konzervovány třeba obyčejným šicolem, jsou jak Vamberská krajka.
Též by mně zajímal spouštěcí mechanismus.
Větrání je sice základní prevence, ale to samo o sobě nestačí.
Břitva je jako život - dokud máš pevnou ruku, nemusíš mít obavy.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Môj osobný názor je že britva by sa mala dať skladovať v krabičke .. A pokiaľ nie niekde je chyba
Nie je kameň ako kameň.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Podle toho jak to popisujete, tak bych opravdu viděl vliv minerálního oleje na celuloid a následně vznik korozního prostředí mezi střenkami a čepelí (jednoduše popsáno). Bohužel, víc k tomu asi nepovím, páč makromolekulární chemii jsem měl jen jeden semestr a jsem zaměřen na kovy.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Ahaa... A nebolo by možné rozklad nejako zastaviť a prípadne strienky "zakonzervovať" ? Nejaký lak napríklad bez toho aby sa brirva nemusela rozobrať ... Alebo nejaká ochranná vrstva
Nie je kameň ako kameň.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
A protože mi to nedalo, tak jsem se na to koukl.
Podle wiki typický celuloid obsahuje přibližně 70–80 dílů nitrocelulózy (s 11% obsahem dusíku), 30 dílů kafru, 0 až 14 dílů barviva, 1 až 5 dílů etanolu a malé množství různých stabilizátorů a přísad, které činí celuloid trvanlivějším a méně hořlavým. Důležitá je nitroceluloza, ta se vyrábí nitrací celulozy pomoci nitrační směsi, což je směs kyseliny dusičné a dalších kyselin. Ve škole jsem byl takové nemehlo, že při laboratorní výrobě jsem si nitrační směs kys. dusičné a tuším kys. sírové vyšplouch na xicht, očí jsem naštěsti stihl zavřít, takže jsem pak jen týden chodil se žlutými fleky.
Když si přečtete toto vědecké pojednání o degradaci celuloidu http://canov.jergym.cz/urbanski/u2/ch2a_84.htm tak je tam kromně jiného psáno, že se rozpadne na nitrocelulozu, takže mezi střenkou a čepelí vzroste kyselý potenciál tvořený parami kyselin, které bude působit na čepel a za přístupu kyslíku, spíše si představte difuzi kyslíku než, že to kolem bude foukat, dojde k oxidaci železa -> korozi. V článku je samozřejmně popsáno chování když se celuloid hodí do roztoku, ono se to vědecky lépe sleduje. Takže pro interakci rozhraní plyn/celuloid tam moc informací není. Problémem je vysvětlit, proč to minerální olej nezastaví a proč to spouští.
U nás se celuloidu z pohledu restaurátorského věnuje Ing. Alena Hostašová http://old.vscht.cz/homepage/rud/index/ ... e/otmarova Možná by stálo za to ji napsat, zda by to byla schopná vysvětlit.
Podle wiki typický celuloid obsahuje přibližně 70–80 dílů nitrocelulózy (s 11% obsahem dusíku), 30 dílů kafru, 0 až 14 dílů barviva, 1 až 5 dílů etanolu a malé množství různých stabilizátorů a přísad, které činí celuloid trvanlivějším a méně hořlavým. Důležitá je nitroceluloza, ta se vyrábí nitrací celulozy pomoci nitrační směsi, což je směs kyseliny dusičné a dalších kyselin. Ve škole jsem byl takové nemehlo, že při laboratorní výrobě jsem si nitrační směs kys. dusičné a tuším kys. sírové vyšplouch na xicht, očí jsem naštěsti stihl zavřít, takže jsem pak jen týden chodil se žlutými fleky.
Když si přečtete toto vědecké pojednání o degradaci celuloidu http://canov.jergym.cz/urbanski/u2/ch2a_84.htm tak je tam kromně jiného psáno, že se rozpadne na nitrocelulozu, takže mezi střenkou a čepelí vzroste kyselý potenciál tvořený parami kyselin, které bude působit na čepel a za přístupu kyslíku, spíše si představte difuzi kyslíku než, že to kolem bude foukat, dojde k oxidaci železa -> korozi. V článku je samozřejmně popsáno chování když se celuloid hodí do roztoku, ono se to vědecky lépe sleduje. Takže pro interakci rozhraní plyn/celuloid tam moc informací není. Problémem je vysvětlit, proč to minerální olej nezastaví a proč to spouští.
U nás se celuloidu z pohledu restaurátorského věnuje Ing. Alena Hostašová http://old.vscht.cz/homepage/rud/index/ ... e/otmarova Možná by stálo za to ji napsat, zda by to byla schopná vysvětlit.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Zaujímavé bolo by dobré to zistiť... Tak ja som sa na to vrhol a Biedermaierky a Dovo vyzliekol , na Flicke sa mi podarilo prasknúť čepeľ... Ajtak bola prehrdzavená takmer durchom. Takže čakajú ma prvé solídne pokusy o výrobu strienok a hlavne nitovanie. Otec mi dúfam skúsi vyrobiť nity s podložkami ako sľúbil a hor sa do toho.
A o tej chémii za celuloidom by som veľmi rád niečo zistil.
A o tej chémii za celuloidom by som veľmi rád niečo zistil.
Nie je kameň ako kameň.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
Nitrocelulóza = organická látka, a ballistol, jakožto olej, v sobě rozpouští organiku.
Nejzásadnější poškození břitvy bych čekal v místech, kde se objeví nějaké kapky oleje - přece jen stejnoměrná vrstva se asi neuhlídá a po čase ležení se olej ještě na ploše břitvy nějakým způsobem rozdistribuuje a v některých místech steče.
To by byla první myšlenka, co mě napadla.
Nejzásadnější poškození břitvy bych čekal v místech, kde se objeví nějaké kapky oleje - přece jen stejnoměrná vrstva se asi neuhlídá a po čase ležení se olej ještě na ploše břitvy nějakým způsobem rozdistribuuje a v některých místech steče.
To by byla první myšlenka, co mě napadla.
Re: Celuloid aneb jedna ze slojí břitevnického pekla
O necem takovem jsem uvazoval.