Fórum Břitva CZ & SK

S dovolením bych rád přiložil svou první zkušenost se závěsným řemenem od Mistra. Nevím kam jinam to napsat, než do ohlasů na Břitvy Mistrem broušené...ale budiž mi nápomocna cestička, kterou vyšlapal zkušený kolega Relka
Hned ráno, co jsem nedočkavě oškubal balíček, laskavě mi donesený panem pošťákem, jsem se pustil do zalešťování chromoxidu. Šmrdlání flaškou mi přišlo poněkud zdlouhavé a nepříliš efektivní, tak jsem samodomo přepracoval čistě ruční práci na práci ručně-nožní. Prostě jsem vzal velkou sklenici od okurek, strčil jsem do ní nohu a řemenem jsem se ji snažil "přeříznout". Námaha skoro žádná, výsledkem je matně lesklý pruh, který při zavařování pravděpodobně dá vzniknout nějaké divoké teorii o jeho vzniku.
Potom jsem přistoupil k samotnému obtahování, provázeném lehkou nervozitou z impozantní délky řemene. Přiložil jsem Břitvu, ta se k řemenu "přicucla" a ruka se jakoby mimoděk rozjela směrem k očku. Nervozita byla ta tam, dlouhý pohyb byl zcela přirozený. Navíc bylo cítit, jak chromoxid koná svou práci. Pak už jen párkrát projet přes čistou stranu a hurá na vlas. Padl bez odporu.
Odměnou mi bylo luxusní oholení. Řemeny po dědovi nyní odejdou na krátký odpočinek, po kterém je čeká výměna kůže.
Shrnu to tak, že jsem řemenem od Petra naprosto unešen

Rád bych tady také pochválil Petra za skvěle oživené a nabroušené Břitvy. Mé úplně první holení Břitvou proběhlo bez krveprolití a pocit z něj byl jedinečný.
Mám od něj i závěsný řemen, který jsem zatím nepoužil, protože mi Petr břitvy nabrousil stylem "rovnou na pusu bez obtahování", tudíž zkušenosti s ním popíšu příště.
Ještě jednou děkuji za veškerou péči, kterou Petr mým Kráskám věnoval a tím mi umožnil (skoro) bezproblémový vstup do světa holení Břitvou.

Včera dorazily, po menším hororovém telefonování s poštou, opravené a pěkně ostré Krásky. Přenýtování jim pomohlo všem, jdou otvírat jednou rukou, ale neplandají jako uši kokršpaněla, je to krása. Všechny pečlivě zabalené a ošetřené proti korozi. Už jenom vybalování byl menší svátek, navíc zavoněl nový řemen, který překvapil co do zpracování, délky, šířky. Je to parádník a už má svoje místo v kuchyni. Moc jsem se těšil na Sheffieldku, vypadala jako nová, lept opět zušlechťoval pěkný lesklý břit a tvář gentlemana prostě prahla po anglické oceli. Zvládli jsme to, první holení proběhlo bez krve, jen čepel nezvykle chrastila oproti zvonění Solingenu. Je to paráda, rozhodně jsem velmi spokojen. Holení břitvou je konečně beze strachu, že nadělám větší škody než užitek

PetrS píše:Ahoj dagou1,
díky za pochvalu. Tvoje spokojenost je mi velikou odměnou. Teprve když máš Břitvu v pořádku a dobře ostrou, tak máš možnost si vychutnat jak je báječné takové holení. Proto jsem rád, že Tvoje holení proběhlo v plné spokojenosti a bez šmiků. Ten chrastivý zvuk je následek velmi jemného výbrusu na tvrdých vousech. Proto je lépe na první část holení používat polodutý nebo čtvrtdutý výbrus (při holení zvonivý) a teprve na závěrečné holení si dát jemnou čepel.
Přeji pohodové obtahování na novém řemenu, stále dobré ostří, pevnou ruku a spoustu báječných holení.
Zdravím, Petr.

Říkal jsem si, že jsem z nedočkavosti zvolil špatné pořadí. Už se nebude okovávat opičák, příště nechám zazvonit nejprve hranu ze Solingenu a až posléze zušlechtím tvář jemným ostřím Sheffieldské oceli. Ještě jednou mooooc děkuji! I tahle rada je nad zlato, sám bych se zbytečně trápil a bál se sheffieldku používat. Tohle je právě ta radost brušení u Mistra Smékala - nejen, že skvěle nabrousí, ale zůstává s břitem i jako stráž pohodového úkonu lazebnického a tato služba je alespoň mnou ceněna ještě snad více, než samotný skvělý břit!

Co nejuctivěji zdravím přítomné gentlemany!

Před dvanácti dny jsem zakoupil v jednom vinohradském bazaru zuboženou chudinku (rez, prasklá střenka, zbývající jediný nýt, vakl, prostě bída).
Po rychlé domluvě po mailu putovala do České lípy.
Včera se vrátila.

Petře, jsi kouzelník! Ty musíš to řemeslo opravdu milovat.
Doma jsem napařil horkou sprchou tvář, nahřál misku s mýdlem i štětku v umyvadle, nalil si na dva prsty skotské, napěnil, kopnul skotskou do sebe otvorem v pěně a bez obtahování jsem se pustil do díla.
Bylo to neohrabané hledání vhodného úchopu, úhlu i pohybu. Břitvu mezi jednotlivými tahy oplachuji v napuštěném umyvadle (neměl bych ji spíše otírat?).
Odložil jsem břitvu na připravené lůžko z tolpapu a šel si nalít skotské na tři prsty. Napěnil tvář, kopnul ji do sebe otvorem v pěně a jal se pokračovat.
Takhle se to opakovalo celkem pětkrát (možná je to příliš velká nálož na netrénovanou tvář, ale rozhodl jsem se ukázat svýmu ksichtu, kdo je tady šéf).
Když už míra spokojenosti dosáhla měřitelnou mez a hladina alkoholu v krvi učinila pokračování příliš adrenalinovou zábavou, osušil jsem břitvu, naolejoval Konkorem a uložil. Propláchl misku s mýdlem a vypral štětku. Omyl líce, aplikoval kamenec a následně balzám.
Výsledek není absolutně dokonalý, zvlášť hrana brady a dolní čelisti na pravé straně tvrdošíjně odmítá státi se docela hladkou.
Tvář jsem si ovšem vážněji nepoškodil, a když, tak přece "nešikovný maso musí pryč". Navíc, srovnání s dosud používaným elektrickým strojkem od Philipse nepřipadá vůbec do úvahy.

Nemohu se ubránit reminiscenci na začátky s dýmkou. Cesta je zvolena, nezbývá než po ní jít.

Mám ale otázku ohledně řemene.
Je třeba před prvním obtahováním provést nějaké úpravy (např. "breaking in" pomocí tření o sklenici)?
Kterou ze stran řemene používat?