Fórum Břitva CZ & SK

sparq píše:Problem neni v sehnani matrose, problem je v nalezeni nekoho, kdo ho pretvori do funkcni britvy. Myslim, ze v cesku neni jediny brusic, ktery by dokazal vytvorit uspokojivy plnoduty vybrus.

Toto je pravda a nielen pre Českú republiku myslím. Pretože keď som videl videa o výrobe britiev, tak
to vybavenie ozaj asi nemá nikto vo vlastnej, súkromnej dielni.
Mne bolo hneď jasné, že asi ako sa to dá vyrobiť, na učňovke som praxoval aj na takej
podobnej brúske (dva kotúče tesne vedľa seba a medzi nimi oceľový kus) u britvy sú menšie priemery, ale princíp rovnaký.
No a tie razidlá na začiatku po zohriatí na teplotu kovania.. kto si to dovolí dať vyrábať formy?
Ja na rozdiel od iných nožiarov nemám možnosť kovania tak to nahrádzam strojným obrábaním a brúsením, ako
väčšina záujemcov o výrobu, pretože kováčov nepoznám veľa oproti množstvu výrobcov nožov..
Ocelí je teraz na výber veľké množstvo, tradiční japonský výrobcovia nemali taký výber a tak robili z čoho mali možnosť.
Keby mali taký výber ako je v súčastnosti, určite by to využili
Asi by nebol problém imitovať kovaný povrch. Zohrejem to v peci, potom poklopem kladivkom mierne oblé jamky, znova
zahrejem na kaliacu teplotu a potom normálne kalenie a popustenie.
Ale sa to poriadne zvrtlo smerom ku kováčskej výrobe nožov.. a to nechceme, alebo .. ?
Aj tak sa to prekrýva pokiaľ ide o výrobu. Ale zatiaľ dosť, kým nebude verzia dva, tak nie je o čom...

Zdravím Vás,

problém v uvedeném tématu a debatě nad břitovým ostřím je hned v několika samostatných bodech. Pokusím se Vám napsat svůj názor na dané téma a to nejen z hlediska tradičního japonského pohledu výroby ocelí a jejich zpracování.

Předně bych rád uvedl na pravou míru zcela zmýlený názor o brusičích, kteří pracují tradiční technologií. Česká republika má tyto řemeslníky, kteří jsou minimálně v tomto směru schopni poradit, či realizovat danou problematiku.

Za prvé nesrovnávejme u japonského břitového ostří dva druhy materiálu pro výrobu a to materiál cast litý z průmyslové výroby a materiál tradiční. Jsou to diametrálně odlišné - nesrovnatelné materiály co do vzhledu materiálu ocelí a technologických vlastností, v konečném chápání břitu.

Čepel obnáší krom estetických a chemicko technologických efektů kvality i tradiční nezaměnitelnou technologii zpracování.

Téma: jaký pilník je vhodný na výrobu čepele, může mít odpověď také: "...že žádný!" Pilníky z hlediska použitých materiálů jsou obecně z třídy ČSN v 19..., v řadě 19... normy je vlastně použitelný dobře, jen jeden materiál komponenty ocele, který kdysi dělala Poldi Kladno a je v nabídce dnes už jen jedné výrobní firmy, pod zcela jiným názvem, v označení firmy stále pod stejnou normou ČSN, či normou EU v převodu normy. Každý pilník, je neoznačenou svou normou a proto pro realizaci nečitelný, na pilníku není uvedena jeho norma a kvalita, proč tedy se tím zabývat!

Jaký materiál použít pro výrobu břitvy: na prvním osobně doporučuji více legovanou Ao-gami japonskou ocel z nabídky DICK (fa. Hitachi), nebo vlastní materiál buď z přímé tavby, nebo nauhličené staré materiály tzv. Oroshingane.

Damašek: je obecně vžitý ne zcela konkrétní označení komponenty materiálu a nemusí v japonském provedení realizace být vždy zcela přesný. Chápejme silný aktivní překlad z jednoho třeba i více indiferentního materiálu, jako kresbu a ne jako Damašek. Umělecké zpracování těchto materiálů nese v realizaci různá specifika technologických postupů. Běžně je možné vytvořit kresbu upozaděnou, či velice aktivní, technologií ohřevu a překládáním s nejrůznějšími efekty z jednoho druhu materiálu, zde hraje i svou podstatnou roly brus a technologie leštění. Výraz Damašek bych osobně nepoužíval, spíše kresba a její přímé estetické označení, včetně efektů které na ní jsou. Každá ocel i nepřekládaná má svou strukturu, záleží na leštění.

Pilníky a měkké jádro: ani staré ani nové jej nemají. Pokud získá někdo starý kvalitní pilník s ručním sekem, je to vzácnost a rozhodně bych jej neničil, pro potřebu výroby nové břitvy, byla by to škoda.

Pokud bude někdo z Vás chtít vytvořit polotovar pro výrobu, možná i pomohu v této problematice či přímo dodám.

Vlček

Taktez zdravim,
Verim tomy ze se par zajemcu najde. jen si musi ujednotit jestli chteji britvu, ktera bude vypadat jako kamisori anebo bude vyrobena jako kamisori, protoze tam neni jen klasicke brouseni tvaru, ale taktez skrabani. Sam bych o polotovaru premyslel avsak nechal ho na pozdeji az prijde ten spravny cas a technologicke zazemi.

Zdravím Tě kolego Vlčku, jsem rád, že vize výroby kamisori nezanikla.
Nevím jak se brousí URA ale OMOTE je jak píše Adrspach je na původních kamisorkách škrabaná, žádný výbrus! Geometrie čepele kamisori se zdá být jednoduchou, ale není!

Zdravím zúčastněné debatníky, mezi které se rád znovu připojuji.

V rámci příštího týdne pokud vše půjde jak má, tím myslím volný čas, uvedu zde fotografie krok po kroku z výroby japonské břitvy. Pokusím se skromě a v rámci svých možností realizovat kopii japonské břitvy.

Postupem bude:
Nauhličení - oroshingane
Spojení komponent
Hrubý brus pilníky a pořízem
Kalení břitu
Brus na kameni
ad 6) ...v konečné řadě leštění plochy břitu zlomky za použití prstů, obtažení břitu na posledním japonském kameni.

Za Vaše návrhy a připomínky budu velice rád - proto jsme zde.

Děkuji

Vlček

Tesim se na obrazovy vyklad.

Radyx píše: Geometrie čepele kamisori se zdá být jednoduchou, ale není!

Oj, tak to veru nie je jednoduchá. Ja som sa pokúsil iba podla obrázkov z internetu nájsť tvar (obrázkov som celkovo našiel okolo 500 použiteľných), ako vlastne má byť, neviem, či sa podarilo.
Ak budem robiť plánovanú verziu 2, potom môžem nafotiť postup, hoci lepšie by boli asi videá.
Snažil som sa v rámci možností vyrobiť tvar, nie postup zhodný s originálnou metódou (tú nakoniec ani nepoznám) kováč nie som a vzhľad som z praktických dôvodov nedodržal vôbec.
Hladká sa ľahšie utiera, leští a udržiava v poriadku.
Ak by som chcel mať originál, potom jedine kúpiť, no na to sa necítim zo stránky finančnej

Zdravím Všechny před koncem víkendu,

po přečtení příspěvku mne napadla jedna dobrá slova, která řekl jeden japonský brusič a totiž, že meč - čepel jakákoli se brousí sama, po dodržení základních pravidel tvaru, se postupně a přirozeně stává ostrou. V zásadě je také podstatný rozdíl mezi břitem a břitem, každý má jinou funkci.

Vykovaný a zakalený výkovek je stále i po dodržení těch nejlepších pravidel jen kusem železa. Tvar je podstatný, brus je rozhodující.

Bohužel ani fotky ani videa a po zkušenostech ani názorná ukázka není schopna sama o sobě člověka naučit a v tomto směru vést k dobrému výsledku. Jen píle a čas, se po mnoha letech pomalu zhodnocuje v postupný výsledek kvality. Vnitřní pochopení materiálů je nevysvětlitelné a těžko přenosné. Učení je zdlouhavé a náročné, vyžaduje velkou dávku vůle a kontinuity. Výsledek je vždy nedokonalý.

S pozdravem Vlček

Zdravím Všechny,

první zatím ukázkové foto rozdělané kamisori. Přidám později více fotek a informací.

..ještě pár aktuálních fotek z dílny:

Arato http://www.imagehosting.cz/?v=arato.jpg

Kaisei http://www.imagehosting.cz/?v=kaiseifvf.jpg

Uchigumori (jen náhled do staré čepele před opravou) http://www.imagehosting.cz/?v=uchiguyty.jpg