Fórum Břitva CZ & SK

Při brouzdání internetem jsem narazil na zajímavé video. Murray Carter, jedná se o uznávaného nožíře,
který již vykoval a nabrousil více než 50 000 čepelí všeho druhu. Na zahraničních břitevních fórech je
velmi kritizován za svoje metody broušení břitev. Musím uznat, že jeho metody jsou zajímavé a nabízejí
na stejnou věc další úhel pohledu. Rád bych prosil všechny mistry ostření, aby se k této technice vyjádřily, jelikož
to odporuje veškerým zásadám, které se zde na fóru prosazují jako desatero božích přikázání. Tak jen doufám, že svým
příspěvkem nebudu za kacíře .

Zde je popis techniky broušení:



pro kolegy, co neumějí anglicky, zde je stručný popis metod, které jsou vysvětlovány:

• vysvětlení proč břitvu na kameni obtahovat jako na řemeni po ostří, ostří roluje po nerovnostech přítomných na kameni a nedochází k takovému poškození
• nedoporučuje používat slury
• neobtahovat břitvu na řemenu bez podkladu- tj. pouze pádlo – závěsný řemen zakulacuje ostří
• nedávat elektrikářskou pásku- hřbet břitvy byl navržen na to, aby určoval úhel břitvy při broušení, pokud se použije páska mění úhel broušení břitvy
• mnozí argumentují tím, že nechtějí mít břitvy zbroušené kvůli vzhledu, ale břitva je nástroj, který je určen na holení a v minulosti elektrikářskou pásku také nikdo nepoužíval
• hřbet břitvy by se měl obrušovat, aby zůstalo primární ostří břitvy zachováno

Zde je ukázka vlastního broušení:

Tak jsem se zrychleně podíval na toho kacíře.
Obecně razím zásadu, když to někomu funguje, ať si brousí jak chce, je to jeho věc.
Nicméně mi to nedá, když to šíří po netu abych k tomu nepřidal komentář.
- To co tam povídal o tom, že je třeba brousit po ostří mě pobavilo stejně tak jak často používal slovo "vědecký". V příručkách dnes již vice než sto let starých se učí broušení proti ostří, tak si nemyslím že jsme celé epochy čekali na někoho kdo to takto "vědecky" vyvrátí. Zkoušet to nebudu, nemám potřebu, učím se v historii.
- Fakt, že tejpování hřbetu mění geometrii, je jasná věc. Sám pásky používám v případě kdy jdu na "rašpli" 220 a je mi fakt líto vytvářet na hřbetu velké plochy. Není to potřeba a je to spíše o tom, v jakém stavu tu břitvu chci mít, jestli jako sběratel nebo jako uživatel. Ještě jeden postřeh k pásce: na jejím nestejnoměrném opotřebení je vidět, jako špatně na břitvu tlačíte, což se hodí zejména začátečníkům, napáchají méně škody. Obecně pásky lepit netřeba, resp. je potřeba vědět kdy a proč ji tam lepíme.
- Volný řemen, no tady jsem měl podobné úvahy jako zmíněný autor a sám došel k tomu, že jsem začal častěji používat řemeny na klacku, zvláště na určité typy břitev. Nicméně závěsné řemeny neodsuzuji a poslední dva měsíce jsem používal jenom tento .

Nejsem mistr, ale snad můj názor nebude vadit.

Jestli mu to funguje tak proč ne. Mam pocit, že pak ještě ostří ladí delší dobu na řemeni (pádlu) s chromoxidem, to podle mě u víc klasických metod není potřeba, nebo jen hodně s citem. Já jdu většinou po broušení hned na čistou kůži.

Vycházím z videa http://www.youtube.com/watch?v=vTV4ph1LE3c&feature=plcp (asi máš chybu v druhém linku) a tam postupuje ze začátku (nastavení ostří) stejně jako při japonském stylu broušení nožů tj. proti i po ostří. To jsem zkoušel a svádí to k velkému tlaku na břitvu, plný výbrus se pak může prohýbat a to není dobrý (změny úhlu při broušení). On ještě prsty druhé ruky na břitvu dost tlačí, to pak po délce může mít jiný úhel. Navíc to trochu ostří vytahuje a když se brousí moc dlouho tak se víc tvoří otřep (i když s tvrdostí oceli tendence k tomu klesá). Já se u břitvy do stavu kdy se tvoří otřep snažím nedostat, pak i když ho člověk odstraní (on použil dřevo - stůl, lepší by byl řemen) tak je ostří tak tenké, že se na jemnějších kamenech začne trhat a to já beru za stav přebroušení a začínám znovu.

Pokud jde o pásku tak není potřeba až na dekorované hřbety nebo laborování s úhlem (třeba u klínů). Myslím si ale, že nejde až tak moc o to mít na břitvě pořád stejný úhel (po dobu jejího života), ale spíš o to při broušení mít pořád stejný úhel. To páska trochu ovlivňuje ale spíš zanedbatelně, u běžného broušení břitvy (tj. né odstraňování zubů atp.) je čepel zkrácena (ubroušena) hodně málo. Jinak bez pásky a při rozdílném přítlaku břit - hřbet (jakoby krouceni do kamene nebo naopak) je to spíš na škodu pásku nemít. Sledování přítlaku obrušováním pásky tu bylo zmíněno. Další malinké plus je, že se s páskou neobrušuje tolik kamen. Skoro mam pocit, že by naši předkové pásku používali, ale neměli jí.

Závěsné řemeny bych neodsuzoval. Poškození ostří hrozí u špatné techniky (velký přítlak, hřbet není na řemenu, nepřeklápí se přes hřbet při změně směru, nenapnutý nebo zkroucený řemen) a spíš než aby se ostří zakulatilo se buď ohne a nebo utrhne. U pádla hrozí změna tvaru (nestabilizované dřevo, vlhkost) a většinou jsou za stejnou cenu o dost menší. Ideální jsou asi hliníková magnetická pádla, ale v šířce 80x400mm je skoro nesehnatelný a když tak drahý.

Není mi jasé jak je to s tím broušením když se břitva brousí na kameni tak hřbet přelepujete páskou ale to zvedne ůhel ostří ně??? A nedělá to potom problém při obtahování??

Zdravím, jaký máte názor na broušení krouživými pohyby? sehnal pár hezkých kousků z ebay ale na sadu kvalitních kamenů mi nějak nezbylo. Děda mi půjčil pár kamenů po prapraděnoj, ale ostří je o něco širší než kámen a nechce se mi tahat po půlce, tak sem brousil jak děda radil krouživými pohyby. První holení žádně řezné rány a trochu lepší než bagříkem ale stále to není tak hladké oholení jak jsem doufal (je fakt že ještě nemám potřebné vybavení, zatím olejiček a gel z tuby :p )
Jaký na to máte názor? praděna prý brousil taky kroužky a co jsem tak vyčetl dříve to tak dělali.

Krouživý pohyb je v pohodě, sám je používám (ne jenom při japonské broušení), má to ale taky svoje aspekty:
- Hůře se kontroluje síla přítlaku po délce ostří. Je třeba si dát pozor aby člověk nebrousil více špičku či patku, nelze použít obě ruce
- Další věc je si ohlídat symetrii výbrusu. Mám na mysli to, že se hůře odhadne, kolik kroužků/tahů jsi dal na každou stranu.
- Dále alespoň já měním sílu při kroužení tak, aby brousil proti ostří.

Lze to ale natrénovat, tak že kdo má chuť může kroužit.
Nejsem si ale jistý zda to doporučit na úplný začátek.

Krúžením brúsim britvy najčastejšie.
- dakedy používam obe ruky
- počítať kruhy mi nerobí problém
- tiež pri brúsení mením prítlak,uvolňujem keď britva ide do zadu "po ostrí",vlastne sa len premiestnuje po kameni na začiatok cyklu

Ako nevýhoda sa mi zdá že sa môže čepel poškriabať od uvolnených častic kameňa,teda aspoň mne sa to stalo
na dvoch britvách.Ale je to len estetická vada.

Technický dotaz: dnes jsem tak trochu brousil a konečně jsem si uvědomil něco, co jsem pozoroval už dřív - na tisícovce i na břidlici postavím fasetu pěkně do V ale když přejdu na finisher (12k číňan) tak leštím vlastně jen horní hranu fasety. K břitu se prakticky nedostanu.
Teď, je mi jasné, že problém vzniká tím, jak břitvu držím. Ale která varianta je nejpravděpodobnější?
- na hrubších kamenech trochu "přitláčím", po finisheru už kloužu jen vlastní vahou břitvy
- je to tím, že břitvu chytám pokaždé trochu jinak (hřbet, uprostřed)?

Na výkovku jsem to dnes vyřešil páskou přes hřbet, takže mi na finisheru vznikla mikrofasetka, ale to je jen taková berlička. Chci přijít na to, kde je zrada.