Kvalita břitvy
Kvalita břitvy
Zdravím všechny břitevníky, začínám pronikat do Vašeho světa a musím uznat, že holení je teď pro mě daleko méně namáhavější než tomu bylo před měsícem, kdy jsem to bral jako nutné zlo. Těším se jak se správně připravím, napařím, namydlím a pak prozatím bagrem oholím. Nicméně už si brousím zuby na břitvu, respektive jednu už dávám za pomoci PetraS dohromady. Řeším jen takové drobné dilema. Většina z Vás tvrdí, že má svou oblíbenou břitvu, kterou mu různými cestami přivedl osud do ruky. Zkrátka tu, která Vám sedí a máte pocit, že se s ní oholíte s větším komfortem než s jinou. Taky jsem zde na fóru četl názor jednoho ze senior-břitevníků, že se byl někde v Německu dívat na nové břitvy a z těch co měli, by si koupil jen jednu, ostatní prý se špatným brusem, různě zkroucené atd. Pak mě dorazilo, že tady druhý kolega napsal, že se břitvou z Číny oholí stejně jak s lacinější břitvou DOVO Solingan. No právě tu asi mám, jako svojí první http://www.palas-m.cz/eshop/0/473-101-5 ... ingen.html nechtěl jsem na začátek investovat příliš peněz a myslel si, že břitva za 5 tis bude co se ocele a provedení týká stejná jak ta moje, akorát bude mít třeba dražší provedení střenek a tak. Existují rozdíly v kvalitě podle financí? Třeba to chtělo víc peněz.. ale zaručí mi někdo, že když koupím dražší břitvu, že bude špičková a bude mi sedět? Jinými slovy, jak člověk pozná, že má nástroj, který je opravdu skvělý a nemusí dál hledat. Nebo je normální, stále po něčem pokukovat, restaurovat a hledat tu svou nejlepší, která bude mít dokonalou geometrii a vynikající materiál? Budu rád za Vaše postřehy, názory a připomínky Serfik
Re: Kvalita břitvy
S britvama je to ttochu jinak - pokud je nova podezrele lacina, tak je to asi sunt (protoze vyrobit dobre britvu z dobreho materialu neco stoji, kdyz to cinan seka jak bata cvicky z plechu, tak stahne naklady nizko), ale vyssi cena nemusi znamenat vyssi kvalitu.
pokud je britva z druhe ruky, tak muze byt levna, neb si ji majitel proste neceni (zdedil neco, u ceho nezna hodnotu a chce se toho rychle a pohodlne zbavit). Pak je sazkou do loterie, v jakem stavu ta britva taky bude, coz se z fotky nepozna.
Co se tyce nejlepsi britvy pro daneho cloveka, tak tam hrajou roli mraky detailu, ktere tezko kdo ohodnoti predem - jak ti sedne do ruky, jak vhodna je k zrovna tvemu stylu holeni a tvrdosti tvych vousu, jaky pocit mas z materialu strenek na dotek ... sto lidi, sto chuti.
Takze clovek vetsinou ozkousi tech britev vic, nez najde tu nejlepsi. Ja mam britev asi pet a ruzne je stridam, podle nalady, nekdy mi lip sedne jedna, jindy druha ...
pokud je britva z druhe ruky, tak muze byt levna, neb si ji majitel proste neceni (zdedil neco, u ceho nezna hodnotu a chce se toho rychle a pohodlne zbavit). Pak je sazkou do loterie, v jakem stavu ta britva taky bude, coz se z fotky nepozna.
Co se tyce nejlepsi britvy pro daneho cloveka, tak tam hrajou roli mraky detailu, ktere tezko kdo ohodnoti predem - jak ti sedne do ruky, jak vhodna je k zrovna tvemu stylu holeni a tvrdosti tvych vousu, jaky pocit mas z materialu strenek na dotek ... sto lidi, sto chuti.
Takze clovek vetsinou ozkousi tech britev vic, nez najde tu nejlepsi. Ja mam britev asi pet a ruzne je stridam, podle nalady, nekdy mi lip sedne jedna, jindy druha ...
Re: Kvalita břitvy
Vítej, kolega to popsal velmi přesně. "Laciná" nová od dobrého výrobce ti minimálně zaručí standart pro porovnání s jinými. A nízké vstupní náklady. Mě osobně se moc líbí plnodutý výbrus, ale oholím se dobře jen pevnějším ostřím. Tak musím najít to, co se mi nejen líbí, ale i vyhovuje funkčně. Taková DOVO INOX za cca 1300,- mi vyhovuje víc, nežli nová PUMA za 3500,-..gilhad píše: sto lidi, sto chuti.
Nastal čas, kdy nové nevyhovující je nahrazováno starým osvědčeným.
Re: Kvalita břitvy
Když už jsme otevřeli námět pevnosti ostří jak jaký je rozdíl mezi ušlechtilou ocelí z nerezu a ocelí uhlíkovou? http://www.strihacistrojky.cz/e-shop/ho ... oviny.html má smysl se o to vůbec zajímat, jak kvalitní si myslíte bude tato konkrétní břitva?
Re: Kvalita břitvy
Kvalita je velice ošemetná věc a ideální břitva je opravdu pro každého jiná.
Zásadní je nejen tvar - šířka čepele, typ výbrusu, ale také materiál, jeho kvalita a technologické zpracování - lisování, kalení, broušení. Střenky pak beru více jako estetickou záležitost, co se komu líbí a preferuje - celuloid, dřevo, rohovina, kost.
Takže u levných břitev z Číny, Indie, Pákistánu se většinou narazí na nevhodnou ocel, břitvy jdou špatně nabrousit nebo jsou kvalitně nenabrousitelné a ostří nedrží. Ovšem jsou zde i výjimky, ale to už člověk musí hledat. Mnohem jistější je opravdu obrátit se na renomované výrobce - DOVO, Böker, Thiers Issard, Revisor atd.
Tebou vybraná základní břitva DOVO z uhlíkové oceli je myslím velmi dobrou volbou. Je zaručena kvalitní ocel a její zpracování.
K dotazu - uhlíková versus nerezová ocel.
Zjednodušeně je uhlíková ocel slitina železa s uhlíkem bez dalších legujících prvků. Má výbornou tvrdost, řezivost, snadné broušení a dlouho udrží ostří.
Nerezová ocel má další přísady (chrom, nikl, ...) které zvyšují odolnost proti korozi, ale tato ocel i přes svůj název korozi také podléhá, takže se údržbě jako u uhlíkové oceli neobejdeš. Jen je odolnější. Zvýšená odolnost proti korozi je ovšem vyvážena negativy - hůře se brousí, ostří nevydrží tak dlouho.
Osobně dávám u břitev přednost klasické uhlíkové oceli.
Zásadní je nejen tvar - šířka čepele, typ výbrusu, ale také materiál, jeho kvalita a technologické zpracování - lisování, kalení, broušení. Střenky pak beru více jako estetickou záležitost, co se komu líbí a preferuje - celuloid, dřevo, rohovina, kost.
Takže u levných břitev z Číny, Indie, Pákistánu se většinou narazí na nevhodnou ocel, břitvy jdou špatně nabrousit nebo jsou kvalitně nenabrousitelné a ostří nedrží. Ovšem jsou zde i výjimky, ale to už člověk musí hledat. Mnohem jistější je opravdu obrátit se na renomované výrobce - DOVO, Böker, Thiers Issard, Revisor atd.
Tebou vybraná základní břitva DOVO z uhlíkové oceli je myslím velmi dobrou volbou. Je zaručena kvalitní ocel a její zpracování.
K dotazu - uhlíková versus nerezová ocel.
Zjednodušeně je uhlíková ocel slitina železa s uhlíkem bez dalších legujících prvků. Má výbornou tvrdost, řezivost, snadné broušení a dlouho udrží ostří.
Nerezová ocel má další přísady (chrom, nikl, ...) které zvyšují odolnost proti korozi, ale tato ocel i přes svůj název korozi také podléhá, takže se údržbě jako u uhlíkové oceli neobejdeš. Jen je odolnější. Zvýšená odolnost proti korozi je ovšem vyvážena negativy - hůře se brousí, ostří nevydrží tak dlouho.
Osobně dávám u břitev přednost klasické uhlíkové oceli.
Re: Kvalita břitvy
Ahoj,
Pokud jde o výběr břitvy tak jak už bylo napsáno je to i dost individuální. Když to porovnám s Relkou tak mam raději nové uhlíkové Pumy než Dovo INOX. A teď poslouchej naše rady. S ideální partnerkou ti nikdo úplně neporadí.
Značky DOVO, Boker, TI, Puma, Henckels atd. ti dávají určitou jistotu kvality. Ale i tyto firmy mají nějaké normy kvality a narazíš na břitvy co mají trochu neideální výbrus, ale já ještě nepotkal břitvu (od těchto výrobců) co by vykazovala nějakou fakt hrubou chybu. U čínských mam zkušenost jen s Gold Dollar 66 (verze 100 leží ve skříni) a ta je dobrá materiálově (čepel) takže jí lze nabrousit tak, že dobře holí (můj subjektivní pocit), ale jinak je to břitva se spoustou chyb a kus od kusu se hodně liší. Tragédie je stabilizátor co znemožňuje nabroušení a musíš ho upravit. Hodně se liší hřbet, to buď máš štěstí a nebo je někdy ubroušený nebo křivý a jelikož podle něj při broušení držíš úhel tak máš pak ostří zvlněný a nebo i znemožňuje bez úprav a pomůcek nabroušení. Střenky nemají zabroušené hrany, nemají klínek, nýtky jsou buď tragicky nerozklepané na jedné straně a nebo (posledních 2 kusy co upravuju) jsou strojově snýtované a utažené tak moc, že skoro nejdou otevírat / zavírat. Čepel má nic moc povrchovou úpravu, není leštěná nebo kartáčovaná, ze 7 kusů co jsem brousil a upravoval 5 celkem šlo, ale 2 měly na čepeli svislé rýhy cca po 10mm asi po vybrušování. Nápis Gold Dollar leze dolů, je a vypadá lacině. Nabroušení od výrobce znamená, že se břitvou nejde oholit (některé mi s problémy braly chlupy z ruky -> horší jak dobré nože, třeba v Číně vyrobené KAI Pure Komachi po vybalení holí chlupy líp).
Pokud jde o materiál uhlíková ocel oproti nerezové. Tak jde o to jaká je to uhlíková ocel, jaká nerezová a jak jsou tepelně zpracované. Když se dostaneš do nejvyšší třídy tak je nerezová lepší (lepší korozivzdornost, lepší a vyváženější mechanické vlastnosti), ale je taky několikrát dražší než uhlíková, protože může obsahovat až 20% chromu (Cr) a další drahé prvky. Zjednodušeně má na kvalitu oceli vliv vhodná kombinace legujících prvků (to je i uhlík – C) , chemická a strukturální čistota oceli (malý obsah nežádoucích prvků) a její struktura. Uhlíkové oceli vhodné ke kalení obsahují víc jak 0,5% C (cca nad 2% C je to litina, výjimkou je třeba MC66 s 3%C a 20%Cr firmy Henckels) a pak i další legující prvky (Cr, Co, W, Mn, Mo, …), ale v takovém poměru, že mají malý vliv na vlastnosti a cíleně se nepřidávají (ale ani neodstraňují jako třeba síra). Nerezové vlastnosti zajišťuje legování chromem (ostatní legující prvky korozivzdornost sami nezpůsobí, ale mohou ji podpořit). Za nerezovou ocel se považuje ocel s nejméně 11,5% Cr nevázaného v karbidech (prakticky cca 13% Cr přidaného). Do nerezových ocelí se přidávají se i další prvky. Obecně jsou nejvýznamnější legující prvky:
C – uhlík, vyšší tvrdost, pevnost v tahu, odolnost proti otěru, u břitev i nožů větší obsah znamená, že snadněji chytá ostří, víc odolává ztupení. Na druhou stranu bývají oceli s velkým obsahem C křehké (pokud se to nevyvažuje dalšími legujícími prvky).
Cr – chrom, zvyšuje tvrdost, odolnost proti otěru, zlepšuje významně korozivzdornost, zlepšuje prokalitelnost
Mn – mangan, přispívá k prokalitelnosti, vyšší pevnost a odolnost proti otěru, ve větším množství větší tvrdost oceli a její nižší křehkost (větší houževnatost), často ale způsobuje větší zrna (nelze nabrousit až do takového ostří jako ocel s jemným zrnem)
Mo – molybden – hlavně větší houževnatost a korozivzdornost (pokud je i Cr)
Ni – nikl – hlavně zlepšuje houževnatost a pevnost
Si – lepší pevnost, zlepšuje prokalitelnost
W – wolfram – hlavně zlepšuje odolnost proti otěru a pevnost, za určitých okolností prokalitelnost
V – vanad – hlavně zlepšuje strukturu (zlepšuje zušlechťování) -> menší zrna = lze vybrousit ostřejší ostří, ovlivňuje tvrdost a pevnost
Ag – stříbro – dřív se údajně používalo v malém množství, nevím jestli je to pravda (víc tady http://straightrazorplace.com/razors/30 ... zor-3.html ), novodobý Silver steel používaný na břitvy je uhlíková ocel a Ag neobsahuje
Neber to ale tak, že víc legujícího prvku = lepší vlastnosti, vždy jde o vhodnou kombinaci prvků, jejich množství a vhodné tepelné zpracování. Výroba ocelí (uhlíkových i legovaných dalšími prvky) je celá věda, skoro až alchymie. U břitev je situace blbá v tom, že často nevíš co je to přesně za ocel a jak přesně byla tepelně zpracovaná a i kdybys to věděl tak musíš mít zkušenosti abys odhadnul jak se bude chovat. Jednodušší je zkusit nabrousit a zkusit se oholit a porovnávat. Uhlíkové oceli se používají častěji, protože u břitvy jde hlavně o otěruvzdornost a tvrdost, houževnatost není tak důležitá a v těchto vlastnostech je uhlíková ocel výrazně levnější a jednodušší na tepelné zpracování než odpovídající nerezovka. Takže často (né vždy) platí asi takovéto porovnání (tak to vnímám já ze svých zkušeností a poznání):
Uhlíková ocel – břitva snáz chytá ostří (jde líp nabrousit), ostří líp odolává otěru (opotřebení třením o něco) a je tvrdší – nemusí to ale znamenat, že dýl vydrží ostrá, ostří se snáz zlomí nebo utrhne (třeba když hodně tlačíš na řemen), praskne nebo začne vydrolovat, ostří nemá takovou tendenci se vracet do původního tvaru (efekt odpočinuté břitvy), snadno rezne, míň lidí říká, že dýl drží ostří
Nerezová – jde hůř nabrousit, tvrdost a odolnost otěru je jen o málo horší než u uhlíkových, ostří tak snadno neutrhneš, spíš než u uhlíkové se ohne a nemá takovou tendenci se vydrolovat, víc se projevuje efekt odpočinuté břitvy (ostří se víc samo srovná z toho jak ho zdeformuješ při holení), víc lidí říká, že jim dýl drží ostří
Pokud jde o výběr břitvy tak jak už bylo napsáno je to i dost individuální. Když to porovnám s Relkou tak mam raději nové uhlíkové Pumy než Dovo INOX. A teď poslouchej naše rady. S ideální partnerkou ti nikdo úplně neporadí.
Značky DOVO, Boker, TI, Puma, Henckels atd. ti dávají určitou jistotu kvality. Ale i tyto firmy mají nějaké normy kvality a narazíš na břitvy co mají trochu neideální výbrus, ale já ještě nepotkal břitvu (od těchto výrobců) co by vykazovala nějakou fakt hrubou chybu. U čínských mam zkušenost jen s Gold Dollar 66 (verze 100 leží ve skříni) a ta je dobrá materiálově (čepel) takže jí lze nabrousit tak, že dobře holí (můj subjektivní pocit), ale jinak je to břitva se spoustou chyb a kus od kusu se hodně liší. Tragédie je stabilizátor co znemožňuje nabroušení a musíš ho upravit. Hodně se liší hřbet, to buď máš štěstí a nebo je někdy ubroušený nebo křivý a jelikož podle něj při broušení držíš úhel tak máš pak ostří zvlněný a nebo i znemožňuje bez úprav a pomůcek nabroušení. Střenky nemají zabroušené hrany, nemají klínek, nýtky jsou buď tragicky nerozklepané na jedné straně a nebo (posledních 2 kusy co upravuju) jsou strojově snýtované a utažené tak moc, že skoro nejdou otevírat / zavírat. Čepel má nic moc povrchovou úpravu, není leštěná nebo kartáčovaná, ze 7 kusů co jsem brousil a upravoval 5 celkem šlo, ale 2 měly na čepeli svislé rýhy cca po 10mm asi po vybrušování. Nápis Gold Dollar leze dolů, je a vypadá lacině. Nabroušení od výrobce znamená, že se břitvou nejde oholit (některé mi s problémy braly chlupy z ruky -> horší jak dobré nože, třeba v Číně vyrobené KAI Pure Komachi po vybalení holí chlupy líp).
Pokud jde o materiál uhlíková ocel oproti nerezové. Tak jde o to jaká je to uhlíková ocel, jaká nerezová a jak jsou tepelně zpracované. Když se dostaneš do nejvyšší třídy tak je nerezová lepší (lepší korozivzdornost, lepší a vyváženější mechanické vlastnosti), ale je taky několikrát dražší než uhlíková, protože může obsahovat až 20% chromu (Cr) a další drahé prvky. Zjednodušeně má na kvalitu oceli vliv vhodná kombinace legujících prvků (to je i uhlík – C) , chemická a strukturální čistota oceli (malý obsah nežádoucích prvků) a její struktura. Uhlíkové oceli vhodné ke kalení obsahují víc jak 0,5% C (cca nad 2% C je to litina, výjimkou je třeba MC66 s 3%C a 20%Cr firmy Henckels) a pak i další legující prvky (Cr, Co, W, Mn, Mo, …), ale v takovém poměru, že mají malý vliv na vlastnosti a cíleně se nepřidávají (ale ani neodstraňují jako třeba síra). Nerezové vlastnosti zajišťuje legování chromem (ostatní legující prvky korozivzdornost sami nezpůsobí, ale mohou ji podpořit). Za nerezovou ocel se považuje ocel s nejméně 11,5% Cr nevázaného v karbidech (prakticky cca 13% Cr přidaného). Do nerezových ocelí se přidávají se i další prvky. Obecně jsou nejvýznamnější legující prvky:
C – uhlík, vyšší tvrdost, pevnost v tahu, odolnost proti otěru, u břitev i nožů větší obsah znamená, že snadněji chytá ostří, víc odolává ztupení. Na druhou stranu bývají oceli s velkým obsahem C křehké (pokud se to nevyvažuje dalšími legujícími prvky).
Cr – chrom, zvyšuje tvrdost, odolnost proti otěru, zlepšuje významně korozivzdornost, zlepšuje prokalitelnost
Mn – mangan, přispívá k prokalitelnosti, vyšší pevnost a odolnost proti otěru, ve větším množství větší tvrdost oceli a její nižší křehkost (větší houževnatost), často ale způsobuje větší zrna (nelze nabrousit až do takového ostří jako ocel s jemným zrnem)
Mo – molybden – hlavně větší houževnatost a korozivzdornost (pokud je i Cr)
Ni – nikl – hlavně zlepšuje houževnatost a pevnost
Si – lepší pevnost, zlepšuje prokalitelnost
W – wolfram – hlavně zlepšuje odolnost proti otěru a pevnost, za určitých okolností prokalitelnost
V – vanad – hlavně zlepšuje strukturu (zlepšuje zušlechťování) -> menší zrna = lze vybrousit ostřejší ostří, ovlivňuje tvrdost a pevnost
Ag – stříbro – dřív se údajně používalo v malém množství, nevím jestli je to pravda (víc tady http://straightrazorplace.com/razors/30 ... zor-3.html ), novodobý Silver steel používaný na břitvy je uhlíková ocel a Ag neobsahuje
Neber to ale tak, že víc legujícího prvku = lepší vlastnosti, vždy jde o vhodnou kombinaci prvků, jejich množství a vhodné tepelné zpracování. Výroba ocelí (uhlíkových i legovaných dalšími prvky) je celá věda, skoro až alchymie. U břitev je situace blbá v tom, že často nevíš co je to přesně za ocel a jak přesně byla tepelně zpracovaná a i kdybys to věděl tak musíš mít zkušenosti abys odhadnul jak se bude chovat. Jednodušší je zkusit nabrousit a zkusit se oholit a porovnávat. Uhlíkové oceli se používají častěji, protože u břitvy jde hlavně o otěruvzdornost a tvrdost, houževnatost není tak důležitá a v těchto vlastnostech je uhlíková ocel výrazně levnější a jednodušší na tepelné zpracování než odpovídající nerezovka. Takže často (né vždy) platí asi takovéto porovnání (tak to vnímám já ze svých zkušeností a poznání):
Uhlíková ocel – břitva snáz chytá ostří (jde líp nabrousit), ostří líp odolává otěru (opotřebení třením o něco) a je tvrdší – nemusí to ale znamenat, že dýl vydrží ostrá, ostří se snáz zlomí nebo utrhne (třeba když hodně tlačíš na řemen), praskne nebo začne vydrolovat, ostří nemá takovou tendenci se vracet do původního tvaru (efekt odpočinuté břitvy), snadno rezne, míň lidí říká, že dýl drží ostří
Nerezová – jde hůř nabrousit, tvrdost a odolnost otěru je jen o málo horší než u uhlíkových, ostří tak snadno neutrhneš, spíš než u uhlíkové se ohne a nemá takovou tendenci se vydrolovat, víc se projevuje efekt odpočinuté břitvy (ostří se víc samo srovná z toho jak ho zdeformuješ při holení), víc lidí říká, že jim dýl drží ostří
Re: Kvalita břitvy
Tedy Aetře klobouk dolů!
Děkuju za vyčerpávající popis. Je perfektní.
Děkuju za vyčerpávající popis. Je perfektní.