Britvy KORAAT - a cesta za nimi az do Rakouska
Napsal: 25 bře 2016, 08:35
Britvy KORAAT - cesta za nimi do Rakouska.. aneb jak prazsti Britevnici navstivili Mistra Ulrika v jeho kralovstvi.
Nedavno jsme se tady na foru docetli o jednom mladem a dynamickem vyrobci Britev z maleho mestecka jmenem Klein-Pöchlarn ktere lezi na brehu Dunaje hned v sousednim Rakousku Jeho firma se jmenuje Koraat Knives a tento snad nejmladsi vyrobce Britev ma teprve 28 let a jmenuje se Ulrik Beyer.
Odkaz na jeho stranky: http://www.koraat-knives.at/
Takze jsme se domluvili.. Kolegove Mons, Pepson, Yaron a ja a slo se na vec..
Cesta z Prahy probihala prijemne, vyrazili jsme za casnych rannich hodin kolem 8h smerem na Trebon a po prekroceni statni hranice pobliz posledni ceske vesnicky Halamky jsme se ocitli v zahranici, kde lide mluvi takovou dost legracni nemcinou.
Krasna krajina Dolniho Rakouska (Niederösterreich) pobliz mesta Zwettl
I kdyz z hranice to bylo uz jen necelych 100km presto se jelo pomerne kopcovitym terenem spolkove zeme Dolni Rakousko pres mnoho malych vesnicek kde byla rychlost jen 50km/hod a tak jsme radeji jeli opravdu podle predpisu. Z mest a vesnic poceste mi v pameti utkvelo jen mesto Zwettl s pomerne znamym pivovarem Zwettler, kolem ktereho jsme projizdeli. Jinak mi neni znamo ze by se na teto trase nachazely nejake vyznamejsi a pozoruhodnejsi objekty.
http://up.picr.de/24975307xv.jpg (nakliknete aby bylo videt foto)
Nevim proc, ale nejde mi zde technicky vlozit celou fotografii..
Bambusovy haj pred Mistrovym domem
http://up.picr.de/24975918vm.jpg
Clenove naseho Britvafora s Mistrem Ulrikem.
http://up.picr.de/24975948tw.jpg
Damascenska Britva a damascensky vykovek z jakeho se to vyrabi
Navigace nezklamala a dovedla nas primo pred dum v Töpfergasse 8 kde Mistr Ulrik bydli. Hned vedle domu se nachazi jeho mala ale opravdu fajnova dilnicka, ve ktere se nachazeji nastroje a naradi, nad kterym by zaplesalo srdce snad kazdeho britevnika. Co me na prvi pohled udivilo byla skutecnost, ze kolem jeho domu roste bambus
Ehm.. jaksi mi to tam zaclo zavanet pojmem Made in China 
ale vlastne proc ne.. u me na zahradce take roste kolem 100 rostlinek chilli a indickeho puvodu nejsem.
Vrele nas privital nejdrive jeho tatinek a pak i on sam a ihned se omluvil, ze neni ve sve kuzi a ze od vcerejska trpi nejakou virozou, nacez jsem mu jako dar naseho Britvafora predal lahev dobreho cerveneho vina s tim, ze pokud nebere antibiotika, ze to muze uzit jako podpurnou lecbu.
Ohledne dilny a jejiho vybaveni povazuji za lepsi, kdyz to popisou zde ve vlaknu v dalsich prispevcich moji Kolegove, kteri tam se mnou bylo. Obavam se, ze moje technicke znalosti tech nastroju by byly prilis laicke a ze Kolegove jako Mons a Pepson to napisi mnohem odborneji.
Jinak z kratkeho rozhovoru s Mistrem Ulrikem vyplynulo nasledujici: Vek 28 let, ma rad zvirata, nejvice psy, a vyucen neni kupoduvu ani nozir ani kovar, jak jsme jaksi vsichni predpokladali, ale zlatnik... opakuji: ZLATNIK.. Tato skutecnost nas vsechny pomerne udivila, ale tak uz to proste byva.. osud proste obcas namicha cloveku zajimave karty..
Jak mi Mistr Ulrik sdelil, vyucit se nozirem neni v soucasne dobe v Rakousku mozne, nebot takovy ucebni obor neexistuje. To jsem treba vubec nevedel. Takze se rozhodnul pro zlatnika. Pote zacal s vyrobou nozu, coz byl primarne jeho sen a tak jaksi vicemene nahodou se dostal k tomu, ze mu nekdo vnuknul aby udelal i na zkousku 1 Britvu. Tu jeho uplne prvni ma doma ulozenou v supliku a my jsme meli tu cest ze nam ji ukazal.
Jinak on sam doma vyrabi vse krome kovani vylisku, tyto si necha posilat ze Solingenu, ale vse dalsi, tedy kaleni, popousteni, brouseni atd...az vlastne po finalni zhotoveni Britvy to vse pribiha uz jen v jeho dilne.
Taktez jsme mohli videt sbirku jeho tropickych drev na strenky, k cemuz nam konstatoval, ze v tech drevech lezi male jmeni, inu je jasne, ze nektera tropicka dreva jsou velmi draha a nektera dalsi jsou velmi neobvykla, napriklad bile a cernobile ebenove drevo.
Zaverem zhruba po hodine posezeni jsme prevzali nase 3 objednane Britvy a rozloucili se a vydali se na cestu do Prahy.
Po ceste jsme se jeste zastavili v nejakem zajezdnim hostinci na neprilis chutny mikrovlnkovy gulas a kolem 18:30 jsme konecne dojeli do Prahy.
Timto bych chtel podekovat Kolegum Yaronovi, Monsovi a Pepsonovi za krasny a prijemne straveny spolecny den a poprosil bych je aby zde az budou mit cas aby me doplnili a dodali nejake svoje poznatky a nazory, treba k tomu jak Mistr Ulrik svoje Britvy brousi, na cem je brousi atd..
Pekny Velky Patek vam vsem.
Wiking
Nedavno jsme se tady na foru docetli o jednom mladem a dynamickem vyrobci Britev z maleho mestecka jmenem Klein-Pöchlarn ktere lezi na brehu Dunaje hned v sousednim Rakousku Jeho firma se jmenuje Koraat Knives a tento snad nejmladsi vyrobce Britev ma teprve 28 let a jmenuje se Ulrik Beyer.
Odkaz na jeho stranky: http://www.koraat-knives.at/
Takze jsme se domluvili.. Kolegove Mons, Pepson, Yaron a ja a slo se na vec..
Cesta z Prahy probihala prijemne, vyrazili jsme za casnych rannich hodin kolem 8h smerem na Trebon a po prekroceni statni hranice pobliz posledni ceske vesnicky Halamky jsme se ocitli v zahranici, kde lide mluvi takovou dost legracni nemcinou.
Krasna krajina Dolniho Rakouska (Niederösterreich) pobliz mesta Zwettl
I kdyz z hranice to bylo uz jen necelych 100km presto se jelo pomerne kopcovitym terenem spolkove zeme Dolni Rakousko pres mnoho malych vesnicek kde byla rychlost jen 50km/hod a tak jsme radeji jeli opravdu podle predpisu. Z mest a vesnic poceste mi v pameti utkvelo jen mesto Zwettl s pomerne znamym pivovarem Zwettler, kolem ktereho jsme projizdeli. Jinak mi neni znamo ze by se na teto trase nachazely nejake vyznamejsi a pozoruhodnejsi objekty.
http://up.picr.de/24975307xv.jpg (nakliknete aby bylo videt foto)
Nevim proc, ale nejde mi zde technicky vlozit celou fotografii..
Bambusovy haj pred Mistrovym domem
http://up.picr.de/24975918vm.jpg
Clenove naseho Britvafora s Mistrem Ulrikem.
http://up.picr.de/24975948tw.jpg
Damascenska Britva a damascensky vykovek z jakeho se to vyrabi
Navigace nezklamala a dovedla nas primo pred dum v Töpfergasse 8 kde Mistr Ulrik bydli. Hned vedle domu se nachazi jeho mala ale opravdu fajnova dilnicka, ve ktere se nachazeji nastroje a naradi, nad kterym by zaplesalo srdce snad kazdeho britevnika. Co me na prvi pohled udivilo byla skutecnost, ze kolem jeho domu roste bambus
Ehm.. jaksi mi to tam zaclo zavanet pojmem Made in China ale vlastne proc ne.. u me na zahradce take roste kolem 100 rostlinek chilli a indickeho puvodu nejsem. Vrele nas privital nejdrive jeho tatinek a pak i on sam a ihned se omluvil, ze neni ve sve kuzi a ze od vcerejska trpi nejakou virozou, nacez jsem mu jako dar naseho Britvafora predal lahev dobreho cerveneho vina s tim, ze pokud nebere antibiotika, ze to muze uzit jako podpurnou lecbu.
Ohledne dilny a jejiho vybaveni povazuji za lepsi, kdyz to popisou zde ve vlaknu v dalsich prispevcich moji Kolegove, kteri tam se mnou bylo. Obavam se, ze moje technicke znalosti tech nastroju by byly prilis laicke a ze Kolegove jako Mons a Pepson to napisi mnohem odborneji.
Jinak z kratkeho rozhovoru s Mistrem Ulrikem vyplynulo nasledujici: Vek 28 let, ma rad zvirata, nejvice psy, a vyucen neni kupoduvu ani nozir ani kovar, jak jsme jaksi vsichni predpokladali, ale zlatnik... opakuji: ZLATNIK.. Tato skutecnost nas vsechny pomerne udivila, ale tak uz to proste byva.. osud proste obcas namicha cloveku zajimave karty..
Jak mi Mistr Ulrik sdelil, vyucit se nozirem neni v soucasne dobe v Rakousku mozne, nebot takovy ucebni obor neexistuje. To jsem treba vubec nevedel. Takze se rozhodnul pro zlatnika. Pote zacal s vyrobou nozu, coz byl primarne jeho sen a tak jaksi vicemene nahodou se dostal k tomu, ze mu nekdo vnuknul aby udelal i na zkousku 1 Britvu. Tu jeho uplne prvni ma doma ulozenou v supliku a my jsme meli tu cest ze nam ji ukazal.
Jinak on sam doma vyrabi vse krome kovani vylisku, tyto si necha posilat ze Solingenu, ale vse dalsi, tedy kaleni, popousteni, brouseni atd...az vlastne po finalni zhotoveni Britvy to vse pribiha uz jen v jeho dilne.
Taktez jsme mohli videt sbirku jeho tropickych drev na strenky, k cemuz nam konstatoval, ze v tech drevech lezi male jmeni, inu je jasne, ze nektera tropicka dreva jsou velmi draha a nektera dalsi jsou velmi neobvykla, napriklad bile a cernobile ebenove drevo.
Zaverem zhruba po hodine posezeni jsme prevzali nase 3 objednane Britvy a rozloucili se a vydali se na cestu do Prahy.
Po ceste jsme se jeste zastavili v nejakem zajezdnim hostinci na neprilis chutny mikrovlnkovy gulas a kolem 18:30 jsme konecne dojeli do Prahy.
Timto bych chtel podekovat Kolegum Yaronovi, Monsovi a Pepsonovi za krasny a prijemne straveny spolecny den a poprosil bych je aby zde az budou mit cas aby me doplnili a dodali nejake svoje poznatky a nazory, treba k tomu jak Mistr Ulrik svoje Britvy brousi, na cem je brousi atd..
Pekny Velky Patek vam vsem.
Wiking
. Celou akci jsem si velmi užil, ať už splečnou cestu do Rakouska, strávenou rozhovory o Břitvách, broušení apod., ještě více jsem si samozřejmě užil setkání s mladým Mistrem Ulrikem a návštěvu jeho království, tedy dílny, kde Břitvy, ale i např. štětky vyrábí. Jsem moc rád, že jsem v Ulrikově dílně mohl být, vidět prostory a vybavení jeho svatyně a slavnostně převzít Břitvu, kterou jsem si objednal.
