V týdnu mi dorazil "nový" mikroskop. Uvozovky proto, že je to již letitý kousek, objevil jsem na něm štítek Krajského ústavu národního zdraví v Plzni. Jde o mikroskop výrobce Carl Zeiss Jena, má objektivy se zvětšením 3.2 x , 10 x, 40 x a 100 x. Další zvětšení je v hlavici binokuláru (1.6 x) a v okulárech (10 x). Celkové zvětšení by tedy mělo být 51 x, 160 x, 640 x a 1600 x. Dále má mikroskop velmi pěkně udělané spodní osvětlení a v obou směrech posuvný mechanizmus na stolečku.
Čučel jsem do něho celý večer a učil se s ním zacházet. Laboroval jsem s osvětlením, nejlépe to asi zařídila stolní lampa nakroucená hodně z boku. Tam jsem při zvětšení 50 a 160 dostával celkem pěkné obrázky, na kterých byla pěkně vidět linie fazety a ostří, při hrubším broušení (1 k grit) i celkem solidně povrch. Lesklejší povrch už byl celý šedý, pouze občasné rýhy byly patrné. Zvětšení 640 bylo nepoužitelné, bylo tam cosi vidět, ale na břitu už naprosto nic srozumitelného. Zvětšení 1600 použít nešlo, na to zřejmě nebyl dostatek světla.
Potom jsem to zkoušel i se spodním osvětlením, tam se zřejmě část světla spodního osvětlováku odrazí od těla objektivu na povrch čepele a vylezou úplně jiné detaily. Nebylo to úplně nejostřejší, dostával jsem lehce namodralé obrázky, kde byly vidět stopy broušení. Zmizely odlesky a celkově se hodně snížil kontrast, ale objevily se úplně jiné detaily. Nemám fotku, ale to, co jsem viděl, bych přirovnal k povrchu ocele Wootz. Je to ten první obrázek v odkazu -
http://www.noze-nuz.com/recenze/vlastno ... amasku.php
S osvětlením budu laborovat dál, tam to bude ještě dlouhý výzkum.
Co mě ovšem hodně potěšilo, to je ten posuvný mechanizmus na stolku. Při jeho použití jsem měl obě ruce volné, neměl by být tedy problém pořizovat třeba fotky, nebo si psát poznámky. Nebyl problém ani při otočení Břitvy na druhou stranu. Během chviličky bylo zaostřeno a mohl jsem prohlížet. Přišlo mi to dokonce rychlejší než s ručním kukátkem.
Pozorovaný objekt lze posouvat do stran v rozsahu 80 mm, což tak akorát stačí na celý břit Břitvy. Směrem k sobě je posuv 40 mm, také bohatě postačuje. Podařilo se mi vložit na ten posuv plech, ten jsem pokryl papírem a na něj položil břitvu. Ležela naprosto stabilně, nebyl problém prohlédnout celý břit a kdykoliv se vrátit na jakékoliv místo. Výsledky byly konzistentní, co jsem viděl jednou, viděl jsem i kdykoliv později. Úhel náklonu břitu k objektivu lze měnit podkládáním střenek, velmi jemně třeba jednotlivými listy papíru. Plánuji tedy vyrobit lehkou, plastovou, oboustranou páskou přilepitelnou podkladní destičku s výřezem pro prostup spodního světla, která mi v případě použití pro Břitvy zajistí pohodlné prohlížení. Další držák asi již nebude potřeba.
. já jakožto člověk panelákový brousím v koupelně na pračce sedíce na rantlu vany, takže jsem se rozhodl, že běhat každých pár tahů na kamenech do jiné mistnosti pod stolní mikroskop se mi nechce. vydal jsem se tedy cestou těch malých prcků s přisvícením na knoflíkové baterie. mám 2 tyto prcky : první se zvětšením 45x ten je idealní na stavění břitu nebo odbrušování zubů apod. druhý je nastavitelný 80x az 200x a s tim kontroluju fazetku pri finalním broušení. tyhle kousky se dají koupit na internetu za pár korun a svoji práci odvedou. čím větší zvětšení mikroskopu - tím intenzivnější pocit, že ti to vůbec nejde 
. znám lidi, kteří kouknou hodinářskou lupou na to jaký postavili břit a progres na dalších kamenech už dělají jenom pocitově - a jak jim to panečku funguje. důležité je, jak břitva ve finále holí - cesta, kterou k ostrosti dojít je pro každého trochu jiná
Hodně lidí používá Bresser Biolux NV 20-1280x , který je někdy ve slevě v Lidlu a je určený pro pozorování v průchozím a odraženém světle, na sledování ostří je potřeba odražené světlo (ostřím nic neprojde), takže u klasických laboratorních mikroskopů pro pozorování v průchozím světle potřebuješ dodatečný zdroj světla. Zvětšení ti bude stačit kolem 200x, případně víc pokud třeba budeš chtít porovnávat výsledky různých kamenů. Čím větší možnosti mikroskopu tím lépe, ale poroste cena mikroskopu (a to hodně) a pak se stejně ztratíš v bezvýznamném detailu, ono to spíš chce umět pozorování interpretovat a to se nenaučíš jinak než častým sledováním.
Vždyť tohle je tu od roku 2016, proto jsem to vložil do něj. A jmenuje se mikroskop.