Břitva po dědovi, ze skříně vytažená - prosím o radu

[relka]

Dovoluji si přivítat dalšího přítele jemného ostří. Píšu proto, že prakticky stejný řemen jsem před časem získal do svého vlastnictví. Ten můj byl prý koupen na konci války od Sovětského vojáka. Byl téměř věkem nedotčen a po očištění jsem stál v úžasu nad materiálem víc jak šedesát let starým a stále dokonale funkčním. Jen jako na potvoru jsem při obtahování tvrdě natáhnul...a vytrhává se mi očko z koženého závěsu u držadla...Na to pozor. A gratulovat k nálezu tak nedozírné citové hodnoty kterou si uvědomuješ....co by mnozí z nás dali za možnost vlastnit nástroj po svém předkovi..a znát jeho historii. Ohledně kamenů buď opatrný, nezatracuj a pročti si na foru příspěvky podstatně znalejších brusičů, nežli já...za sebe jen tolik, že na mé břidle po dědovi byly broušeny nože a v té době byla probroušená, tudíž k broušení břitev nevhodná...Po srovnání do roviny je to můj nejlepší kámen...Hodně štěstí v hledání a pevnou ruku.

[Vrabcak]

Vida, tahle možnost původu řemenu mě nenapadla. Domníval jsem se, že bude mladší, poskládaný z několika cizích dílů.Rovněž díky za přivítání a cenné rady, dám si pozor!