Tak že po objednání a zaplacení následoval telefon z Valmezu s upozorněním, že zásilka je na cestě...
A překvapení, velmi milé se konalo minulý pátek. Žádná "skripta"...plnohodnotná knížka, Sborník muzea roku 2006. Je pravda, že některé informace jsou pro mě absolutně neupotřebitelné, ale víc jak třetinu knížky si velice rád pročtu. Co se týká zpracování choroše na materiál podobný kůži, je zde článek s velmi zevrubným popisem. Jak to u domácí výroby bývá, technologie se zdá dobře zvládnutelná. Vždyť si to museli vyrábět doma, že. Asi by bylo dobré získat jistý grif, jako u každé rukodělné práce. No, v zásadě šlo o vybrání dostatečně velké a zdravé plodnice , louhování v horké vodě s dřevěným popelem, oloupání svrchní strany a odstranění trubiček zespodu. Zůstala střední hmota která se zakopala na tři dny do země s popelem ze dřeva, nebo naložila do močůvky, nebo jen do vody. Poté se vyprala, nechala mírně vyschnout a vyklepala se na podložce, nechala vyschnout a znovu vyklepala. Popis by neměl být problém přepsat a umístit sem...ale není to až tak o břitvách. I když v použití tohoto materiálu se uvádí i obtahování břitev...tak snad.
Nastal čas, kdy nové nevyhovující je nahrazováno starým osvědčeným.
. Tak příště.
tak jsem dopadnul trochu na zadek, před jejich fortelem. To co jsem "stvořil" je dobrý vážně asi jen na podpal... 