Nenabrousitelná břitva - pomoc!
Napsal: 02 dub 2011, 21:10
Zdravím všechny mazáky i zelenáče Břitevníky,
toto fórum jsem objevil celkem nedávno a okamžitě se ve mě díky vám, Břitevníci, probudila má hluboko pochovaná láska ke všemu jednoduchému a geniálně funkčnímu. Takže jsem si pořídil několik starých břitev z aukra (a jednu jsem dokonce našel doma na půdě) a jal jsem se renovovati (poté, co jsem pročetl skoro všechno, co tu kdo napsal, samozřejmě
).
Asi jsem to nebral tak pečlivě, jak by si mé staré břitvy zasluhovaly, ale myslím, že jsem u prvních dvou dosáhl celkem pěkného výsledku (pro mě rozhodně uspokojivého) a jsem rád, že aspoň toho, takže mě, prosím, za mé další věty moc nekamenujte. Břitvy jsem si podle návodu sám i zkusil brousit, a přestože jsem to nikdy předtím nedělal, tak se mi u obou prvních břitev podařilo uspět v "testu visícího vlasu", takže i když jsem to mohl zkazit asi tisíci způsoby, ostré asi přesto jsou
Ale ta třetí, Břitva od solingenu, 6/8", rezavá jako liška, (viz obrázky - před a po) přinesla problémy, se kterými potřebuju dobrou a hlavně zkušenou radu. Holt jsem na ni vzal smirkové papíry zrnitosti 200-800 a brousil a šmidlal jsem ji tak dlouho, dokud aspoň přijatelná vetšina rzi neslezla. Kov se občas celkem zahřál, ale oněch kritických 160°C to (snad!) nebylo, to bych na tom asi ruku neudržel Zub jsem vyřešil tak, že jsem vzal svůj nejjemnější smirek, napnul jsem ho a zpočátku pod úhlem, ale čím dál tím kolměji jsem na něm břitvu "brousil" - prostě jsem jezdil proti ostří (to bylo původně trochu"vysmáté", ale ne moc, takže jsem předpokládal, že je to spíš chyba broušení než záměr a zbrousil jsem ho do skoro-roviny). Takhle jsem ubrousil asi 1mm výšky a pak, překvapen výsledkem jsem se dal do broušení.
Používám na broušení kámen, který jsem našel spolu s mou další břitvou na půdě v opravdu staré holící sadě, srovnal jsem si ho a úspěšně jsem na něm nabrousil své ostatní kousky. Ale tuhle břitvu stejným postupem brousím už asi 5 hodin a ostrost je pořád naprosto nulová. Nejen, že neholí ani chlupy na ruce, ona je jako jídelní nůž - můžu si s ní přejet kolmo po ruce, i silněji přitlačit a neudělá mi vůbec nic. Přitom při pohledu pod lupou ostří vypadá velmi podobně, jako u těch nabroušených, jasně vidím lesklý ohraničený pásek, který zanechal kámen, vypadá rovně a bez chyb.
Když jsem ji koupil, byla sice rezavá, ale holila naprosto s přehledem. Až na ten zub, teda... A má tak krásný zvuk, dělá to kovové "zzinggg", když něco řeže... teda řezala. Prosím, poraďte, mám prostě vytrvat v broušení nebo jsem ji zcela zničil? Jak poznám, jestli jsem už na obroušeném kovu vytvořil tu kýženou pyramidku a že už není někde na špičce kulatý?
Omlouvám se za tak dlouhý popis kvůli tak jednoduché věci, měl jsem pocit, že bych měl vysvětlit, co je to zač a co jsem s ní dělal
Děkuji!
tl;dr brousil jsem břitvu na šmirgl-papíru a teď ji nemůžu nabrousit. Co s tím?
toto fórum jsem objevil celkem nedávno a okamžitě se ve mě díky vám, Břitevníci, probudila má hluboko pochovaná láska ke všemu jednoduchému a geniálně funkčnímu. Takže jsem si pořídil několik starých břitev z aukra (a jednu jsem dokonce našel doma na půdě) a jal jsem se renovovati (poté, co jsem pročetl skoro všechno, co tu kdo napsal, samozřejmě
). Asi jsem to nebral tak pečlivě, jak by si mé staré břitvy zasluhovaly, ale myslím, že jsem u prvních dvou dosáhl celkem pěkného výsledku (pro mě rozhodně uspokojivého) a jsem rád, že aspoň toho, takže mě, prosím, za mé další věty moc nekamenujte. Břitvy jsem si podle návodu sám i zkusil brousit, a přestože jsem to nikdy předtím nedělal, tak se mi u obou prvních břitev podařilo uspět v "testu visícího vlasu", takže i když jsem to mohl zkazit asi tisíci způsoby, ostré asi přesto jsou
Ale ta třetí, Břitva od solingenu, 6/8", rezavá jako liška, (viz obrázky - před a po) přinesla problémy, se kterými potřebuju dobrou a hlavně zkušenou radu. Holt jsem na ni vzal smirkové papíry zrnitosti 200-800 a brousil a šmidlal jsem ji tak dlouho, dokud aspoň přijatelná vetšina rzi neslezla. Kov se občas celkem zahřál, ale oněch kritických 160°C to (snad!) nebylo, to bych na tom asi ruku neudržel
Zub jsem vyřešil tak, že jsem vzal svůj nejjemnější smirek, napnul jsem ho a zpočátku pod úhlem, ale čím dál tím kolměji jsem na něm břitvu "brousil" - prostě jsem jezdil proti ostří (to bylo původně trochu"vysmáté", ale ne moc, takže jsem předpokládal, že je to spíš chyba broušení než záměr a zbrousil jsem ho do skoro-roviny). Takhle jsem ubrousil asi 1mm výšky a pak, překvapen výsledkem jsem se dal do broušení.Používám na broušení kámen, který jsem našel spolu s mou další břitvou na půdě v opravdu staré holící sadě, srovnal jsem si ho a úspěšně jsem na něm nabrousil své ostatní kousky. Ale tuhle břitvu stejným postupem brousím už asi 5 hodin a ostrost je pořád naprosto nulová. Nejen, že neholí ani chlupy na ruce, ona je jako jídelní nůž - můžu si s ní přejet kolmo po ruce, i silněji přitlačit a neudělá mi vůbec nic. Přitom při pohledu pod lupou ostří vypadá velmi podobně, jako u těch nabroušených, jasně vidím lesklý ohraničený pásek, který zanechal kámen, vypadá rovně a bez chyb.
Když jsem ji koupil, byla sice rezavá, ale holila naprosto s přehledem. Až na ten zub, teda... A má tak krásný zvuk, dělá to kovové "zzinggg", když něco řeže... teda řezala. Prosím, poraďte, mám prostě vytrvat v broušení nebo jsem ji zcela zničil? Jak poznám, jestli jsem už na obroušeném kovu vytvořil tu kýženou pyramidku a že už není někde na špičce kulatý?
Omlouvám se za tak dlouhý popis kvůli tak jednoduché věci, měl jsem pocit, že bych měl vysvětlit, co je to zač a co jsem s ní dělal
Děkuji!
tl;dr brousil jsem břitvu na šmirgl-papíru a teď ji nemůžu nabrousit. Co s tím?
? Zatím jsem to totiž dělal přesně naopak a měl jsem dojem, že ta žlutá je ta hrubší... 