Re: Břitvy ve filmu a v umění vůbec
Napsal: 05 pro 2013, 14:22
Mám tu ještě jednu malou zajímavost. A to jak to vypadá když ve filmu drží břitvu opravdu profesionál. Jsou to ukázky ze dvou různých filmů a holičem je zde v obou případech umělecký maskér Gustav Hrdlička.
Poku to někoho zajímá tak ještě něco o něm:
Umělecký maskér Gustav (Augustin) Hrdlička se narodil 27. července 1908 v Praze do vlásenkářské rodiny Augustina Hrdličky. Odešel na obchodní školu, ale raději odešel zpět k otci a započal se učit jeho vlásenkářství. Svoje první vlásenkářské zkušenosti si odbyl v Pražském německém divadle. Ale v roce 1926 se stal s Josefem Kobíkem maskérem Lamačových košířských filmových ateliérů Na Kavalírce. Z existenčních důvodů také externě hrál a působil na předních pražských scénách: ve smíchovské Aréně, Rokoku, Divadle Komedie, Divadle Vlasty Buriana, Osvobozeném divadle či D 34 E. F. Buriana.
O jeho vyspělé profesionalitě a maskérském umu svědči i fakt, že v roce 1936 odešel s Gustavem Machatým do slunné Itálie, kde to „dotáhl“ až na šéfmaskéra filmových ateliérů Cinecittà v Římě pod jménem Gustavo Hrdlicka (někdy jako Hrdliska). S Italskou kinematografií spolupracoval jako maskér na více jak sedmdesáti filmech (např. CENTOMILA DOLLARI, II CAVALIERE DEL SOGNO, LE MISERIE DEL SIGNOUR TRAVEL atp.). Za druhé světové války působil také v italském divadle Cantachiaro italské herečky Anny Magnani.
V roce 1947 se však vrátil do staré vlasti a stal se uměleckým maskérem pražských filmových ateliérů na Barrandově. Jako maskér se podepsal pod čtyřiceti poválečnými snímky nižší (PŘÍPAD Z – 8, PAN NOVÁK, ZOCELENÍ, JURÁŠEK, ANDĚL NA HORÁCH apod.), ale i té nejvyšší úrovně (PŘEDTUCHA, JAN ROHÁČ Z DUBÉ, ČAPKOVY POVÍDKY, TEMNO, CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ, MUŽ V POVĚTŘÍ, HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ, TAJEMSTVÍ KRVE, OBUŠKU, Z PYTLE VEN!, NEJLEPŠÍ ČLOVĚK, BYL JEDNOU JEDEN KRÁL, PSOHLAVCI, HRÁTKY S ČERTEM, PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU aj.).
I když Hrdlička nejčastěji stál za kamerou, režiséři si ho občas obsadili i do malých rolí (často ve své profesi maskéra či kadeřníka, a často také do filmů, u kterých byl uměleckým maskérem), ve kterých začínal již za němé éry.
Hrál kadeřníka v Innemannových MILENKÁCH STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (1927), Iva a rychtáře v osvětovém Kokeislově filmu STÍN VE SVĚTLE (1928), hosta s gramofonem v komedii HANIČKO, CO S TEBOU BUDE? (1928) režiséra Nikolaje Larina a garderobiéra v Kmínkově melodramatu KDYŽ VALČÍK ZNÍ (1929).
Před odchodem do Itálie se ještě objevil v pěti zvukových snímcích na začátku třicátých let: prodavač u Zlatníka v české i německé verzi komedie TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931) Martina Friče a Karla Lamače, tanečník na důstojnickém večírku v Longenově filmu MILÁČEK PLUKU (1931), povaleč v Cikánově DOMĚ NA PŘEDMĚSTÍ (1933) a divadelní maskér v Kmínkově KLUBU TŘÍ (1935). V roce 1936 se ještě objevil v Machatého italském dramatu BALLERINE.
Jako příležitostný herec epizodních rolí se v českém filmu uplatnil i po válce ve snímcích CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (lazebník), MŮJ PŘÍTEL FABIÁN (vrchní ve vinárně), BYL JEDNOU JEDEN KRÁL... (sklenkář), BOTOSTROJ (holič), VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA (číšník v restauraci a školník), ANDĚL NA HORÁCH (rekreant), O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (psychiatr), HRY A SNY (číšník), HLAVNÍ VÝHRA (muž s novinami), POSTAVY MIMO HRU (domácí divák), CHLAP JAKO HORA (číšník), LIDÉ ZA KAMEROU (maskér), PRAŽSKÉ BLUES (vrátný), DOBRODRUŽSTVÍ S NAHÝM KLUKEM (pasažér), VRAŽDA PO NAŠEM (rekreant) a desítky dalších.
Jako herec a maskér spolupracoval rovněž s rozhlasem a s televizí (inscenace ZAČÁTEK KONCE a seriál KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA). Jako odborník na slovo vzatý vyučoval práci s maskou studentům na pražské FAMU. Za svojí práci získal Hrdlička několik ocenění (namátkou uveďme Uměleckou prémii z roku 1952 za filmy CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ). Jeden z našich nejlepších uměleckých maskérů Gustav Hrdlička zemřel 16. dubna 1969 v Praze ve věku nedožitých šedesáti jedna let.
Císařův pekař a pekařův císař
Komedie / Historický / Československo, 1951, 80 + 64 min (SE: 108 min)
Režie: Martin Frič
Předloha: Jan Werich (původní scénář), Jiří Brdečka (původní scénář)
Scénář: Martin Frič, Jan Werich, Jiří Brdečka
Kamera: Jan Stallich
Hudba: Julius Kalaš, Zdeněk Petr
Hrají: Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl, Vladimír Leraus, Miloš Nedbal, Bohuš Hradil, František Holar, Vladimír Řepa, Lubomír Lipský st., Theodor Pištěk, Bohumil Bezouška, Felix le Breux, Josef Kemr, Fanda Mrázek, Ota Motyčka, Miroslav Svoboda, Jan Stanislav Kolár, Miloš Kopecký
Botostroj
Drama, Československo, 1954, 101 min
Režie: K. M. Walló
Předloha: Svatopluk Turek (kniha)
Scénář: Svatopluk Turek, Otakar Vávra, K. M. Walló
Kamera: Julius Vegricht
Hudba: Jan Kapr
Hrají: Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová, Jarmila Kurandová, Oldřich Lukeš, J. O. Martin, Věra Benšová, Jan Skopeček, Jaroslav Toť, Ema Skálová, Otto Šimánek, Dagmar Drašarová, Karel Houska, Vlasta Fialová, Kamil Olšovský, Vladimír Řepa, Miloš Willig, František Peterka, František Vnouček, Hynek Němec, Gustav Hrdlička, Josef Chvalina, Rudolf Myzet
Poku to někoho zajímá tak ještě něco o něm:
Umělecký maskér Gustav (Augustin) Hrdlička se narodil 27. července 1908 v Praze do vlásenkářské rodiny Augustina Hrdličky. Odešel na obchodní školu, ale raději odešel zpět k otci a započal se učit jeho vlásenkářství. Svoje první vlásenkářské zkušenosti si odbyl v Pražském německém divadle. Ale v roce 1926 se stal s Josefem Kobíkem maskérem Lamačových košířských filmových ateliérů Na Kavalírce. Z existenčních důvodů také externě hrál a působil na předních pražských scénách: ve smíchovské Aréně, Rokoku, Divadle Komedie, Divadle Vlasty Buriana, Osvobozeném divadle či D 34 E. F. Buriana.
O jeho vyspělé profesionalitě a maskérském umu svědči i fakt, že v roce 1936 odešel s Gustavem Machatým do slunné Itálie, kde to „dotáhl“ až na šéfmaskéra filmových ateliérů Cinecittà v Římě pod jménem Gustavo Hrdlicka (někdy jako Hrdliska). S Italskou kinematografií spolupracoval jako maskér na více jak sedmdesáti filmech (např. CENTOMILA DOLLARI, II CAVALIERE DEL SOGNO, LE MISERIE DEL SIGNOUR TRAVEL atp.). Za druhé světové války působil také v italském divadle Cantachiaro italské herečky Anny Magnani.
V roce 1947 se však vrátil do staré vlasti a stal se uměleckým maskérem pražských filmových ateliérů na Barrandově. Jako maskér se podepsal pod čtyřiceti poválečnými snímky nižší (PŘÍPAD Z – 8, PAN NOVÁK, ZOCELENÍ, JURÁŠEK, ANDĚL NA HORÁCH apod.), ale i té nejvyšší úrovně (PŘEDTUCHA, JAN ROHÁČ Z DUBÉ, ČAPKOVY POVÍDKY, TEMNO, CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ, MUŽ V POVĚTŘÍ, HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ, TAJEMSTVÍ KRVE, OBUŠKU, Z PYTLE VEN!, NEJLEPŠÍ ČLOVĚK, BYL JEDNOU JEDEN KRÁL, PSOHLAVCI, HRÁTKY S ČERTEM, PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU aj.).
I když Hrdlička nejčastěji stál za kamerou, režiséři si ho občas obsadili i do malých rolí (často ve své profesi maskéra či kadeřníka, a často také do filmů, u kterých byl uměleckým maskérem), ve kterých začínal již za němé éry.
Hrál kadeřníka v Innemannových MILENKÁCH STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (1927), Iva a rychtáře v osvětovém Kokeislově filmu STÍN VE SVĚTLE (1928), hosta s gramofonem v komedii HANIČKO, CO S TEBOU BUDE? (1928) režiséra Nikolaje Larina a garderobiéra v Kmínkově melodramatu KDYŽ VALČÍK ZNÍ (1929).
Před odchodem do Itálie se ještě objevil v pěti zvukových snímcích na začátku třicátých let: prodavač u Zlatníka v české i německé verzi komedie TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931) Martina Friče a Karla Lamače, tanečník na důstojnickém večírku v Longenově filmu MILÁČEK PLUKU (1931), povaleč v Cikánově DOMĚ NA PŘEDMĚSTÍ (1933) a divadelní maskér v Kmínkově KLUBU TŘÍ (1935). V roce 1936 se ještě objevil v Machatého italském dramatu BALLERINE.
Jako příležitostný herec epizodních rolí se v českém filmu uplatnil i po válce ve snímcích CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (lazebník), MŮJ PŘÍTEL FABIÁN (vrchní ve vinárně), BYL JEDNOU JEDEN KRÁL... (sklenkář), BOTOSTROJ (holič), VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA (číšník v restauraci a školník), ANDĚL NA HORÁCH (rekreant), O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (psychiatr), HRY A SNY (číšník), HLAVNÍ VÝHRA (muž s novinami), POSTAVY MIMO HRU (domácí divák), CHLAP JAKO HORA (číšník), LIDÉ ZA KAMEROU (maskér), PRAŽSKÉ BLUES (vrátný), DOBRODRUŽSTVÍ S NAHÝM KLUKEM (pasažér), VRAŽDA PO NAŠEM (rekreant) a desítky dalších.
Jako herec a maskér spolupracoval rovněž s rozhlasem a s televizí (inscenace ZAČÁTEK KONCE a seriál KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA). Jako odborník na slovo vzatý vyučoval práci s maskou studentům na pražské FAMU. Za svojí práci získal Hrdlička několik ocenění (namátkou uveďme Uměleckou prémii z roku 1952 za filmy CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ). Jeden z našich nejlepších uměleckých maskérů Gustav Hrdlička zemřel 16. dubna 1969 v Praze ve věku nedožitých šedesáti jedna let.
Císařův pekař a pekařův císař
Komedie / Historický / Československo, 1951, 80 + 64 min (SE: 108 min)
Režie: Martin Frič
Předloha: Jan Werich (původní scénář), Jiří Brdečka (původní scénář)
Scénář: Martin Frič, Jan Werich, Jiří Brdečka
Kamera: Jan Stallich
Hudba: Julius Kalaš, Zdeněk Petr
Hrají: Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl, Vladimír Leraus, Miloš Nedbal, Bohuš Hradil, František Holar, Vladimír Řepa, Lubomír Lipský st., Theodor Pištěk, Bohumil Bezouška, Felix le Breux, Josef Kemr, Fanda Mrázek, Ota Motyčka, Miroslav Svoboda, Jan Stanislav Kolár, Miloš Kopecký
Botostroj
Drama, Československo, 1954, 101 min
Režie: K. M. Walló
Předloha: Svatopluk Turek (kniha)
Scénář: Svatopluk Turek, Otakar Vávra, K. M. Walló
Kamera: Julius Vegricht
Hudba: Jan Kapr
Hrají: Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová, Jarmila Kurandová, Oldřich Lukeš, J. O. Martin, Věra Benšová, Jan Skopeček, Jaroslav Toť, Ema Skálová, Otto Šimánek, Dagmar Drašarová, Karel Houska, Vlasta Fialová, Kamil Olšovský, Vladimír Řepa, Miloš Willig, František Peterka, František Vnouček, Hynek Němec, Gustav Hrdlička, Josef Chvalina, Rudolf Myzet