Fórum Břitva CZ & SK

nerád,ale potvrdzujem, tak isto "funglovka" lacnejšia DOVO (101581) mala okrem úbohej ostrosti aj túto brusičskú lahôdku, nechýbala vrtula na ostrí a postavenie fazety + náprava roviny ostria mi trvala skoro 3 hodiny, jednoznačne najzložitejšia fáza

Hola kolegové,
pokud bych měl k dispozici takové důkazy nesolidnosti renomovaného výrobce, určitě bych mu dal vědět, že něco není v pořádku. Zkusili jste se obrátit s dotyčným zjištěním na výrobce? Může se totiž stát, že se výrobce domnívá, že je vše v pořádku, nemaje zpětnou vazbu svědčící o opaku...

Kdysi jsem jim psal email. Pro jistotu na několik jejich adres.
Popsal jsem problém, který jsem s jednou jejich novou břitvou měl a přiložil několik fotografií.
Požádal jsem je pouze o jejich stanovisko.
Odpověď nepřišla z žádné z adres...

Ať jim tam Wiking napíše pochvalný dopis.....

Ještě pár poznámek. Úhel fazetky ostří je například (Mme. Žirafa) 15,201 st. Přidáme-li na hřbetu 0,01 silnou pásku, dostaneme 15,271 stupně, což dělá rozdíl 4´ 12", což je naprosto zanedbatelná hodnota. Takže oblepovat neoblepovat, to je úplně jedno. Co se týče snižování výšky čepele, ubrousím-li 1 mm (opravy starých čepelí, rez, vyštípnutí a pod), dostaneme se na 16,239 st., což ještě jde. Ale v tomto případě bych se snažil obrušovat i hřbet čepele, abych úhel ostří zbytečně nezvyšoval (ubývá ostří, ubývá hřbet). A co s obroušeným zlacením na hřbetu? Buďto se s tím smířím (alespoň je vidět užívání) a nebo si nechám čepel dozlatit, počítám, že by to mělo být tak do 200 Kč + poštovné. Akorát se jedná o barvu zlata. Neberte to jako obchodní nabídku, ale jsem schopen nanést 24 karátové Au v tl. cca 5 mikronů a třeba by s původní barvou nekorelovalo. Ale toto nebezpečí bude i u jiných zlatičů. Trvanlivost. Pokut zlatíte na vyleštěnou ocel, mechanická odolnost tu je, ale má své meze. Jinak oceli s obsahem Cr chromu nad 1% obecně zlatit nejdou.
Pokud by si někdo chtěl vyhrát, může změřit úhly na různých šířkách čepelí. Jde to udělat bezdotyku čepele.

Tak já bych jako jednu z nejsložitějších fází broušení označil i něco, co bych nazval "smíření". Je to ten okamžik, kdy si člověk přizná, že ta předchozí hodina nebo dvě jsou v háji a musí se začít zase úplně od začátku.