Re: Gold Dollar 6/8 - Čína jak má být
Napsal: 01 led 2014, 06:12
Zdravím Vás, milovníci ušlechtilých tradic, se zkušeností trochu odlišnou.
Já jsem si na Ebay ty čínky koupil rovnou tři. Ono za tu cenu od jiných prodejců není mnohdy ani poštovné. Také, ani nevím proč, mě přitahuje ta mohutnost nástroje. Ta na rozdíl od párátek co bývají k vidění na Aukru, vypadá jak břitva a ne jako rozpláclý hřebík. V neposlední řadě tu jsou od zkušených břitevníků vcelku slušné reference na kvalitu oceli, která je pro mě kritériem nejdůležitějším.
Samozřejmě jsem nečekal Heljestranda. Smířil bych se s tím, že při zavírání se břit musí páčit do strany aby se dostal do štěrbiny a toleroval bych i tu velkou řadu vad dalších, které tu jsou popisovány. Největší překvapení na mě ještě ale čekalo při resuscitaci.
Na prvý pohled vyparáděná kráska, ve skutečnosti motyka (u nové břitvy bych očekával trochu víc vybroušený břit, tak, aby se dal lehce vyhnout do strany). Takže s vědomím, že zde nepostačí jen pár fajnovějších přejetí a bude nutné trochu přitlačit, jsem s ní začal rovnou na karborundu. A tam se mi už při prvých tazích nějak nezdál ten její zvuk, takový, který je pro dobrou ocel typický. Nicméně došel jsem až k desetitisícové Naniwě a konečný výsledek - strašný! Píchnul jsem do toho Rockwellem a pánové držte se - 54HRC!!! (Pro nezasvěcené taková tvrdost odpovídá škrabce na brambory, břitva by měla mít přes 60.) Takže moje zkušenost s čínkou veskrze negativní!!! Možná to ale byla jen náhoda, že jsem narazil na špatně zakalenou serii. Nicméně za ten celkový šlendrián bych tam s chutí někomu napohlavkoval, aby dával majzla na to, co dělá. Vždyť ty břitvy desingově nevypadají špatně a pokud by při jejich výrobě jen trochu fungovala kontrola kvality, pak by je mohli i mnohem lépe zpeněžovat. Doufejme, že třeba na to čínští soudruzi také jednou přijdou.
Až bude více času, zkusil bych to překalit a pak se uvidí.
Já jsem si na Ebay ty čínky koupil rovnou tři. Ono za tu cenu od jiných prodejců není mnohdy ani poštovné. Také, ani nevím proč, mě přitahuje ta mohutnost nástroje. Ta na rozdíl od párátek co bývají k vidění na Aukru, vypadá jak břitva a ne jako rozpláclý hřebík. V neposlední řadě tu jsou od zkušených břitevníků vcelku slušné reference na kvalitu oceli, která je pro mě kritériem nejdůležitějším.
Samozřejmě jsem nečekal Heljestranda. Smířil bych se s tím, že při zavírání se břit musí páčit do strany aby se dostal do štěrbiny a toleroval bych i tu velkou řadu vad dalších, které tu jsou popisovány. Největší překvapení na mě ještě ale čekalo při resuscitaci.
Na prvý pohled vyparáděná kráska, ve skutečnosti motyka (u nové břitvy bych očekával trochu víc vybroušený břit, tak, aby se dal lehce vyhnout do strany). Takže s vědomím, že zde nepostačí jen pár fajnovějších přejetí a bude nutné trochu přitlačit, jsem s ní začal rovnou na karborundu. A tam se mi už při prvých tazích nějak nezdál ten její zvuk, takový, který je pro dobrou ocel typický. Nicméně došel jsem až k desetitisícové Naniwě a konečný výsledek - strašný! Píchnul jsem do toho Rockwellem a pánové držte se - 54HRC!!! (Pro nezasvěcené taková tvrdost odpovídá škrabce na brambory, břitva by měla mít přes 60.) Takže moje zkušenost s čínkou veskrze negativní!!! Možná to ale byla jen náhoda, že jsem narazil na špatně zakalenou serii. Nicméně za ten celkový šlendrián bych tam s chutí někomu napohlavkoval, aby dával majzla na to, co dělá. Vždyť ty břitvy desingově nevypadají špatně a pokud by při jejich výrobě jen trochu fungovala kontrola kvality, pak by je mohli i mnohem lépe zpeněžovat. Doufejme, že třeba na to čínští soudruzi také jednou přijdou.
Až bude více času, zkusil bych to překalit a pak se uvidí.