Ahoj,
Pokud jde o výběr břitvy tak jak už bylo napsáno je to i dost individuální. Když to porovnám s Relkou tak mam raději nové uhlíkové Pumy než Dovo INOX. A teď poslouchej naše rady.
S ideální partnerkou ti nikdo úplně neporadí.
Značky DOVO, Boker, TI, Puma, Henckels atd. ti dávají určitou jistotu kvality. Ale i tyto firmy mají nějaké normy kvality a narazíš na břitvy co mají trochu neideální výbrus, ale já ještě nepotkal břitvu (od těchto výrobců) co by vykazovala nějakou fakt hrubou chybu. U čínských mam zkušenost jen s Gold Dollar 66 (verze 100 leží ve skříni) a ta je dobrá materiálově (čepel) takže jí lze nabrousit tak, že dobře holí (můj subjektivní pocit), ale jinak je to břitva se spoustou chyb a kus od kusu se hodně liší. Tragédie je stabilizátor co znemožňuje nabroušení a musíš ho upravit. Hodně se liší hřbet, to buď máš štěstí a nebo je někdy ubroušený nebo křivý a jelikož podle něj při broušení držíš úhel tak máš pak ostří zvlněný a nebo i znemožňuje bez úprav a pomůcek nabroušení. Střenky nemají zabroušené hrany, nemají klínek, nýtky jsou buď tragicky nerozklepané na jedné straně a nebo (posledních 2 kusy co upravuju) jsou strojově snýtované a utažené tak moc, že skoro nejdou otevírat / zavírat. Čepel má nic moc povrchovou úpravu, není leštěná nebo kartáčovaná, ze 7 kusů co jsem brousil a upravoval 5 celkem šlo, ale 2 měly na čepeli svislé rýhy cca po 10mm asi po vybrušování. Nápis Gold Dollar leze dolů, je a vypadá lacině. Nabroušení od výrobce znamená, že se břitvou nejde oholit (některé mi s problémy braly chlupy z ruky -> horší jak dobré nože, třeba v Číně vyrobené KAI Pure Komachi po vybalení holí chlupy líp).
Pokud jde o materiál uhlíková ocel oproti nerezové. Tak jde o to jaká je to uhlíková ocel, jaká nerezová a jak jsou tepelně zpracované. Když se dostaneš do nejvyšší třídy tak je nerezová lepší (lepší korozivzdornost, lepší a vyváženější mechanické vlastnosti), ale je taky několikrát dražší než uhlíková, protože může obsahovat až 20% chromu (Cr) a další drahé prvky. Zjednodušeně má na kvalitu oceli vliv vhodná kombinace legujících prvků (to je i uhlík – C) , chemická a strukturální čistota oceli (malý obsah nežádoucích prvků) a její struktura. Uhlíkové oceli vhodné ke kalení obsahují víc jak 0,5% C (cca nad 2% C je to litina, výjimkou je třeba MC66 s 3%C a 20%Cr firmy Henckels) a pak i další legující prvky (Cr, Co, W, Mn, Mo, …), ale v takovém poměru, že mají malý vliv na vlastnosti a cíleně se nepřidávají (ale ani neodstraňují jako třeba síra). Nerezové vlastnosti zajišťuje legování chromem (ostatní legující prvky korozivzdornost sami nezpůsobí, ale mohou ji podpořit). Za nerezovou ocel se považuje ocel s nejméně 11,5% Cr nevázaného v karbidech (prakticky cca 13% Cr přidaného). Do nerezových ocelí se přidávají se i další prvky. Obecně jsou nejvýznamnější legující prvky:
C – uhlík, vyšší tvrdost, pevnost v tahu, odolnost proti otěru, u břitev i nožů větší obsah znamená, že snadněji chytá ostří, víc odolává ztupení. Na druhou stranu bývají oceli s velkým obsahem C křehké (pokud se to nevyvažuje dalšími legujícími prvky).
Cr – chrom, zvyšuje tvrdost, odolnost proti otěru, zlepšuje významně korozivzdornost, zlepšuje prokalitelnost
Mn – mangan, přispívá k prokalitelnosti, vyšší pevnost a odolnost proti otěru, ve větším množství větší tvrdost oceli a její nižší křehkost (větší houževnatost), často ale způsobuje větší zrna (nelze nabrousit až do takového ostří jako ocel s jemným zrnem)
Mo – molybden – hlavně větší houževnatost a korozivzdornost (pokud je i Cr)
Ni – nikl – hlavně zlepšuje houževnatost a pevnost
Si – lepší pevnost, zlepšuje prokalitelnost
W – wolfram – hlavně zlepšuje odolnost proti otěru a pevnost, za určitých okolností prokalitelnost
V – vanad – hlavně zlepšuje strukturu (zlepšuje zušlechťování) -> menší zrna = lze vybrousit ostřejší ostří, ovlivňuje tvrdost a pevnost
Ag – stříbro – dřív se údajně používalo v malém množství, nevím jestli je to pravda (víc tady
http://straightrazorplace.com/razors/30 ... zor-3.html ), novodobý Silver steel používaný na břitvy je uhlíková ocel a Ag neobsahuje
Neber to ale tak, že víc legujícího prvku = lepší vlastnosti, vždy jde o vhodnou kombinaci prvků, jejich množství a vhodné tepelné zpracování. Výroba ocelí (uhlíkových i legovaných dalšími prvky) je celá věda, skoro až alchymie.
U břitev je situace blbá v tom, že často nevíš co je to přesně za ocel a jak přesně byla tepelně zpracovaná a i kdybys to věděl tak musíš mít zkušenosti abys odhadnul jak se bude chovat. Jednodušší je zkusit nabrousit a zkusit se oholit a porovnávat. Uhlíkové oceli se používají častěji, protože u břitvy jde hlavně o otěruvzdornost a tvrdost, houževnatost není tak důležitá a v těchto vlastnostech je uhlíková ocel výrazně levnější a jednodušší na tepelné zpracování než odpovídající nerezovka. Takže často (né vždy) platí asi takovéto porovnání (tak to vnímám já ze svých zkušeností a poznání):
Uhlíková ocel – břitva snáz chytá ostří (jde líp nabrousit), ostří líp odolává otěru (opotřebení třením o něco) a je tvrdší – nemusí to ale znamenat, že dýl vydrží ostrá, ostří se snáz zlomí nebo utrhne (třeba když hodně tlačíš na řemen), praskne nebo začne vydrolovat, ostří nemá takovou tendenci se vracet do původního tvaru (efekt odpočinuté břitvy), snadno rezne, míň lidí říká, že dýl drží ostří
Nerezová – jde hůř nabrousit, tvrdost a odolnost otěru je jen o málo horší než u uhlíkových, ostří tak snadno neutrhneš, spíš než u uhlíkové se ohne a nemá takovou tendenci se vydrolovat, víc se projevuje efekt odpočinuté břitvy (ostří se víc samo srovná z toho jak ho zdeformuješ při holení), víc lidí říká, že jim dýl drží ostří