Fórum Břitva CZ & SK

V tomto vlakne bych chtel aby sme si vzajemne mohli ukazat ruzne krabicky na britvy a to jak na singly tak i dvou az sedmidenni sety. Budto muzou byt puvodni anebo i co jsme si doma vyrobili at se priucime a mozna najdeme i motivaci si neco doma vyrobit.
Toto vlakno neni zamysleno pro zasobniky (role, ukazkove vitrinky atp.)

A tak i zacnu
Zajimava kusovka. Material drevo (asi orech). Dvirka se zaviraji zasunutim. Zdobeni je pravdepodobne literina nebo cin.

Břitvy velice NEDOPORUČUJI skladovat ve dřevěných krabičkách a čím je dřevo tvrdší tím hůře. Dřevo uvolňuje organické kyseliny (i lakované) které fungují jako stimulátory koroze, v muzejnictví je přímo vyloženě nedoporučování dlouhodobě skladovat kovové předměty v blízkosti dřeva. To samé platí pro plast který se postupně rozkládá a přitom se uvolňují chloridy-opět stimulátory koroze. Bohužel teď u sebe nemám podklady ze kterých bych mohl citovat, mohu se jen odvolat na Mgr. Ivana Bergera ze Slezského zemského muzea a jeho cyklus přednášek Teorie prostředí a preventivní konzervace ze kterých prozatím nemám nějaký souhrnný materiálový podklad každopádně jsem viděl výsledky laboratorních testů kde byla testována korozivita různých dřev na kovech a docela jsem se zhrozil. To samé se týká střenek: pokud možno používat co nejméně reaktivní materiály při jejich výrobě, nejlépe se mi jeví asi kost nebo měkká dřeva v kombinaci s vhodnými mořidly a důkladně lakovaná paraloidovým lakem (paraloid se jeví na kovy jako nejméně reaktivní z dostupných materiálů, používá se i na poměrně hodně citlivé slitiny mědi v rámci konzervace daných předmětů)
Jako test vhodnosti materiálu doporučuji udělat si jednoduchý test: Do nějaké utěsnitelné lahve vložit nádobku s destilovanou vodou, vedle ní kousek použitého dřeva a nahoru do nádobky zavěsit olověný a železný plíšek. Celou nádobu uzavřít a nechat nějaou rozumnou dobu (pár týdnů) v prostředí o teplotě cca 50°C (V zimě třeba u rozvodů topení). Jako první bude korozí napadnuto olovo, jako druhé železo, podle míry napadení je možno posoudit použití daného materiálu pro kombinaci s ocelovým ostřím břitvy. Jako naprosto nejnevhodnější materiály v testech vyšly různá lepená dřeva a bakelit z kterýchžto se uvolňoval ve velkém množství reaktivní formaldehyd takže pozor i na blízkost starých bakelitových Barbusů a břitev. Tolik asi pro začátek ke krabičkám a břitvám

Asi to nasim predkum nebudu mit za zle, ze zvolili material ktery zrovna neni koser. Asi nemeli dostatek keramiky a titanu a byli lini britvy uchovavat v inertnim plynu.

Však to neber zle, tyhle staré krabičky už jsou "vyčichlé", z těch nic moc nehrozí, spíše jsem tím myslel kdyby si někdo chtěl vytvořit novou
Jistěže tím nenabádám k odstřenkování všech břitev celuloidek, to by pak už z historie daných kousků nezbylo vůbec nic Co jsem tím chtěl říci že žádný materiál není samospásný a je potřeba volit co nejmenší zlo, třeba ten test s lahví mi přijde jednoduchý natolik že je použitelný v podstatě kdykoli a kýmkoli kdo volí nějaký materiál na tvorbu náhradních dílů či doplňků ke svým kráskám.

Jak jsem slíbil tak přikládám podklady: Vysvětlení: Pb se používá jako referenční kov pro kovy citlivé na oxidaci tedy pro železo které nás zajímá, stříbro jako referenční kov pro kovy citlivé na sloučeniny síry. Tento čtyřtýdenní test s těmito kovy se dá vykládat jako roční působení dané látky při relativní vlhkosti 50% a teplotě 20°C

Tedy sledujte sloupečekk Pb.
Ve sloupečku Koroze 0,1,2 znamená 0 nenapaden, 1 povrch napaden, 2 napadeno i jádro předmětu
Procento koroze znamená hmotnostní procento, tedy množství v hmotnosti které se přeměnilo v korozní produkty
V první tabulce si lze všimnout slepého pokusu, tam nebyl žádný stimulátor koroze a přesto byl předmět na povrchu napaden z 1%, tam se jedná o látky již přítomné při výrobě daného kusu kovu které stimulují korozi vnitřně.

Co z toho plyne? Třeba takové drobnosti jako že když budu chtít vyrábět střenky, zvolím dřevo které je pěkné a dlouhodobě ostří neuškodí, tedy mahagon přinejlepším, nebo buk/olše/jasan
Nebo třeba když jedu na dlouhodobý výlet, nebudu balit břitvu do bavlněného pytlíku či ubrousku ale stačí si vzít PE sáček který i ve zvýšené vlhkosti nestimuluje korozi. Z toho také plyne že pro případné lepení střenek není problém použít NC lepidlo, tedy třeba Kanagom a současně také to že nitrocelulóza v celuloidu není pro korozi problém, ten plyne z kafru používaného při výrobě celuloidu. A tak dále a tak dále

Moc pěkný příspěvek Artifexi .
Ani jsem netušil co je to za svinstvo taková dřevotříska!!!

Dřevotříska obsahuje PVAc (polyvinilacetátová lepidla) ze kterých se uvolňují organické kyseliny (octová, mravenčí)

Toto téma jsem již četl... Ale jelikož budu potřebovat nějak rozumě uložit moje mazlíky, tak se ptám-co jako materiál na krabičku použít? Co máte celkově Vy, kolegové, na uložení více Břitev, ideálně něco, co se dá použít i na výstavku? Děkuji za podněty!

Zdravím,páni Břitevníci!Protože mám několik zálib,které jsou si tak nějak v lecčems podobné,tak mě jen tak napadlo zkusit je ještě více sblížit.Nemám též kam ukládat své Krásky,tak jsem použil krabičku,která je od mé jiné "záliby". Jenom jsem tam vlepil malé zrcadlo a dokud neseženu,nebo nevyrobím jinou dozu,tak poslouží jako ochrana při převozu na chalupu,nebo jinam.Podotýkám,že jinak leží otevřená na poličce ve výši očí,abych se kdykoliv mohl potěšit s některou ze svých Krásek.